Bachova květová terapie

Bachovu květovou terapii nabízím (za symbolickou cenu) jako podpůrný prostředek, který umí velmi výrazně podpořit psychiku a optimalizovat vlastnosti člověka do středu, aby je mohl co nejlépe využívat.

Podle mé zkušenosti je to velmi vhodný doplněk k EFT i biorezonanční terapii terapii.

"Největším darem, který můžeme dát druhým je BÝT ŠŤASTNÝ A VĚŘIT V SEBE SAMÉHO, jen tak můžeme jiné vyvést z jejich vlastní sklíčenosti."

 

Bachovy květové esence jsou objevem anglického lékaře dr. Edwarda Bacha, který hledal pro své pacienty další rozměr léčby vedoucí k uzdravení psychiky a s ní souvisejícím fyzickým onemocněním. 

Bach tvrdil, že jsou určeny k léčení negativních postojů a emocí, a tím harmonizují organismus na všech úrovních, a to velmi šetrně bez jakýchkoli kontraindikací a vedlejších účinků.
 

Soubor Bachových esencí tvoří už téměř 100 let tradičně 38 výtažků z různých květů a rostlin. Pomáhají člověku zvládnout nejrůznější záporné emoce, harmonizovat mysl i duši a tím i nastartovat přirozené zdraví a pohodu celého organismu - celého Systému

Správně zvolené květové esence pomáhají zharmonizovat energetický systém těla v těch nejhlubších souvislostech, a to velmi přirozeně, jemně a šetrně. 
 

Dr. Bach byl hluboce přesvědčen, že každý člověk má ve svém životě Cestu - určení nebo úkol, který se rozhodl splnit. Jestliže nedochází k uskutečnění této vnitřní a vnější úlohy, mohou vznikat psychická nebo tělesná onemocnění, anebo se mohou přihodit jiné těžké životní situace.
Originální květové esence pomáhají člověku znovu uvést do souznění tělo, duši i ducha a jsou mu jedinečným zdrojem pomoci k životu v harmonii se svým Já.

Květové sence jsou čisté, nejsou škodlivé a nemají vedlejší účinky. Nesprávně zvolená esence není tělem energeticky přijata, a proto nemůže způsobit žádné škody. Podporuje pozitivní potenciál daného člověka. Použití pro kojence i velmi staré osoby bez vedlejší účinků.

 

 

 

Jak se kapky užívají?
Ode mne si odnesete lahvičku s namíchanými kapkami (obvykle jde o 4-5 druhů esencí) opatřenou kapátkem. Kapičky se užívají 3-4x denně tři až čtyři kapky do pusy, podle potřeby i víckrát. Lze dát také do lahve do lahve s pitím a upíjet přes den. Osvědčilo se i potřít kapičkami kůži v oblasti čaker nebo přidat dětem do vody na koupání. Kapkami se nelze předávkovat, pracují opravdu pouze na informativní úrovni, kdy ovlivňují energetický systém čověka a uvádějí ho do tolik potřebné rovnováhy, protože jen v rovnováze může člověk prožívat zdraví.

 

Druhy kapek dle Edwarda Bacha

Zde uvedu velmi zkrácenou verzi jen pro naprosto základní informaci, pro hlubší pochopení a závěry je nutné seznámit se s širokým spektrem a souvislostmi té které esence.
K popisku a studiu použita kniha Bachova květová terapie - Teorie a praxe od Mechthild Scheffer, podle mne výborná a jdoucí velmi do hloubky k samému jádru podstaty, stejně jako Bachovky samé :o)
 

1) Agrimony - Řepík lékařský

Je spojen s duševním potenciálem konfrontace a radosti. V negativním stavu řepíku se člověk pokouší ignorovat temné stránky života. 

Hodí se pro lidi, kteří se za všech okolností snaží vypadat vesele, radostně, bezstarostně, i když jsou vevnitř mučeni strachem a obavami. V žádném případě své rozpoložení nechtějí druhým ukázat, jsou jako herci na jevišti, kteří se drží své role, i když se v zákulisí odehrává drama. Tito lidé jsou mučeni např. strachem a obavami z nemocí, ztráty peněz, z potíží v zaměstnání apod. Ale takový člověk by si raději ukousl jazyk, než aby o nich někomu řekl. Takový člověk stále zachovává dekorum. Např. telefonujete někomu, kdo právě prohrál důležitý proces a čekáte jeho sklíčenou reakci. Člověk naladěný na řepík odpoví na otázku "jak se máš" s rutinou - "dobře, děkuji" a musíte takového člověka dobře znát, abyste v jeho hlase vycítili zklamání a smutek. Tito lidé ukazují okolí bezstarostný a mile veselý obličej, i proto je těžké v praxi takového člověka poznat.

Jsou to lidé závislí na harmonii a velmi senzitivní.Za každou cenu chtějí, aby klid kolem nich zůstal zachován. Proto určité věci raději spolknou, aby kolem nich byl zachován klid a mír. Jsou velmi oblíbení, udržují kolem sebe dobrou náladu.
Když ale tento člověk zůstane o samotě, začnou se mu do mysli a do vědomí tlačit problémy, které se jinak snaží vytěsnit. A proto je nerad sám, aby předešel tomu, co se mu bude o samotě honit v mysli, dokáže se trápit i malými všedními věcmi.  Stav, kdy člověk potřebuje Řepík je i ten, kdy si člověk kouše nehty, tahá se za vlasy, lehounce se třese, oštipuje se atd...

Je geniální, že po užívání Řepíku se člověk dostává do spojení se svým Vyšším já, do spojení s Celkem. Nechává se pak svým Vyšším Já vést a začnou k němu proudit síly ze své vlastní duše.. Už nemusí vytěsňovat své negativní pocity, ale může je integrovat a rozpustit a prožívat radost.

Po působení kapek se člověk dosává do stavu pravé nehrané vnitřní radosti, optimismu, vnímá své starosti jako řešitené.

 

2) Aspen - Topol osika

Osika je spojena s duševními potenciály neplodnosti, zdolání a vzkříšení. V negativním stavu je člověk nevědomky zachycen v představách strachu. Říká se, že lidé, kteří Osiku potřebují, mají o jednu vrstvu pokožky méně, hranice jejich fyzického reálného vědomí jsou vůči ostatním úrovním, obzvláš´t vůči úrovni emocionální, velmi slabé.

V této úrovni je krom osobních zážitků usídleny kolektivní představy – věci „nereálné“, ale přesto skutečné, jsou to všechny představy, strachy, fantazie a pocity všech lidí za celý čas lidské existence – tzv. Astrál.

Lidé, kteří Osiku potřebují, jsou, aniž by o tom věděli, silněji než ostatní jedinci dnem i nocí zaplavováni myšlenkami a představami z této astrální emocionální úrovně, které neumí jejich bdělé vědomí zařadit, protože mu zdroj oněch impulsů a zachycených emocí není znám. To způsobuje strach - nezvyklý druh strachu, při kterém běhá mráz po zádech a ježí se vlasy na šíji. Je to neuchopitelný, nepojmenovatelný strach z něčeho skrytého a neznámého.

„Mám hrozný strach, ale nevím, co by to mohlo být.“ – typické rčení. V extrémním případě trpí člověk pekelnými mukami a celé tělo trpí s ním. Ale strach zůstává, člověk je proti němu bezmocný, protože je to strach nepojmenovatelný, nemůže nic dělat. To je frustrující, strach to ještě zvyšuje.

Představme si, že pacienti v takovém okamžiku uváznou v strachem obsazené astrální úrovni a nemohou se spojit se svým Vyšším Já, které by jim vyslalo pomocné síly a informace.

Děti mohou toto zažívat ve spánku, mají panický strach ze tmy a z neznáma, z toho, co se tam skrývá.

Je to extrémní senzitivita stromu osiky s jejími třesoucími se listy, i člověka, který osiku potřebuje. Tito lidé jsou jako seismograf, mají nevědomou anténu pro nadcházející konflikty a psychické poruchy v druhých lidech. Lidé s osikovým charakterem registrují všechno a spotřebují při tom mnoho síly.

Navíc, protože své strachy neumí pojmenovat, protože jsou skryté a hluboké a neidentifikovatelné, nemohou s nikým o nich ani mluvit.

Kdo osiku užívá, zažije, jak se strachy budou zmenšovat a jak poroste a zesílí jeho vnitřní důvěra, že v úrovni strachu je ještě něco jiného, většího, smysluplnějšího, v čem se člověk nakonec cítí v bezpečí. Člověk pozná, že velký Boží zákon, Boží síla lásky je ve všem a nade vším a že dělá veškerý strach zbytečným.

Tato důvěra umožní vědomě prožít pozitivní stránku Osiky – schopnost naladit se na jemnější nehmotné vědomí, bez bázně je odhalit, prozkoumat  a evetuelně použít pro dobro své i svých bližních – třeba jako vychovatelé, diagnostici duševna, psychoterapeuti atd...

 

3) Beech - Buk lesní

Buk je spojen s duševními kvalitami soucitu a tolerance.

Ten, kdo potřebuje Buk, přistupuje krititcky, tvrdě a netolerantně ke svému okolí podle svých subjektivních měřítek. Ostatní lidi jsou posuzováni podle jeho přísných kritérií a člověk je vnitřně odsoudí, aniž by se vcítil do jejich pozice nebo jejich pocitů. 

Do tohoto stavu se čas od času dostane každý člověk, který je třeba sám nespokojený a nemá věci srovnané v sobě. Ale místo do nitra se obrací na druhé a vidí na nich chyby, někdy se o nich odtahuje a připadá si druhým jaksi nadřazen. Může se chovat velmi arogantně, nesmiřitelně. Vnitřně lidi soudí, vidí ihned jejich chyby a slabosti, ale neumí být shovívavý a neumí se vcítit do jejich pocitů. Odsuzování je vybrušované, ústní koutky jsou stažené dovnitř, skutečně - jen málokdy je člověk tak arogantní jako v tomto stavu. "Jen když slyším ochránci přírody, to mi stačí." "S osobou s takovým názorem se nehodlám stýkat!"

Je to učitelka, která vzpřímená v šedém obleku vyžaduje bezpodmínečný pořádek, přesnost a disciplínu, a přitom úplně ztratila ze zřetele, že všichni lidi si nenesou stejné nadání a že nemají stejné sociální startovní podmínky.

Člověk v tomto stavu vidí třísku v oku druhého, ale břevno v tom svém ne.

Někdy tento stav pramení z ponížení a neváženosti, z nenávisti, zklamání, urážek vlastního sebevědomí. Jako kompenzační opatření se člověk kus odtáhl a vybudoval si vlastní systém hodnot, v kterém se cítí druhým nadřazený. Pocity ponížení a nevážnosti se potom člověka nedotknou tak silně, protože jsou do okolního světa promítány ve formě kritiky a arogance. Aby byl člověk vlastním bolestným zážitkům co nejméně vystven, jsou vlastní pocity zatlačované co možná nejhlouběji, a tím je potlačovaná i možnost přenést se do pocitu jiných lidí.

Omyl tkví v tom, že  člověk nepochopil učební program své duše, nepřijal ho a odmítl negativní zkušenosti s tím spojené. Projektuje si události do svého vlastního vnímání. Jeho negativní myšlenky škodí jak onomu člověku, tak i jeho okolí a větší jednotě. Je podrážděný, osobnost tvrdne a tuhne, protože nevyměňuje energii ani se svým Vyšším Já ani se svým okolím. Okolí je zmateno, nechápe, jeho reakce se ale negativně odrazí zpět k osobnosti .

Jakmile člověk opustí omezené měřítko hodnocení a otevře se pro své Vyšší Já, ukáže mu duševní energie jiná měřítka hodnocení a možnosti poznání a sebepoznání. Kritika se mění v porozumění, nedůtklivost v citlivost na impulsy Vyššího Já. Z arogance se stane pravá láska a tolerance, ona tolerance, jak píše Bach, která nechala Ježíše na kříži prosit za své trýznitele:"Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí".

Člověk si musí uvědomit, že je jen malé kolečko v soukolí celého "stroje" nebo jako buňka celého velkého organismu, která posuzuje jen z hlediska svého vlastního omezeného vnímání. 

A také by měl vědět, že jsme koneckonců zrcadlením vzájemných projekcí, proto by neměl dále promítat vlastní negativní obavy a obranné mechanismy do druhých lidí, ale raději by se měl pokusit v sobě najít pozitivní projekce druhých. Tak dostane místo pocitu ohraničení pocit jednoty, duševní příbuznosti a harmonie, které navzdory své kritické mánii hledá i člověk v negativním stavu. Když tento pocit jednoty v sobě najde, stane se i pro okolí náhle harmoničtějším. 

Buk obnovuje kontakt se sebou samým a s Jednotou. Po působení kapek člověk získá pochopení pro druhé lidi, je tolerantní, ale zůstanou mu dobré diagnostické schopnosti odhadu druhých. Kapky uvolňují samolibost, uvolňují i vnitřní přísnost a do energetického systému vnášejí radost, veselí a barevnost. V pozitivním stavu je člověk jako tolerantní diagnostik - umí použít svůj lidský rentgenový pohled a svou soudnost konstruktivně ke svému a i všeobecnému prospěchu.

 

4) Centaury - Zeměžluč lékařská

Zeměžluč je spojena s duševními kvalitami sebeurčení a sebeuskutečnění. Zeměžluč je nejsenzitivnější ze všech 38 duševních stavů.Člověk je citlivý, zvlášť vůči dysharmonickým energiím. Je často nejistý, rozrušitelný a zranitelný. Může se cítit nemocně a neví, že nemoc pochází z tohoto stavu. 

Například děti se silným rysem zeměžluče jsou často ochotné, poddajné a úslužné. Chvála a pokárání u nich nesou ovoce. Jako dospělí se dostanou lehko pod vliv silnější osobnosti, která využívá jejich vrozené ochoty k vlastním egoistickým cílům. Obětavě obskakují a ošetřují druhé lidi z rodiny, vzdávají se dokonce vlastního osudu ve prospěch druhých. 

Tito lidé říkají: "když já neumím říct ne, neumím ho zklamat, nemůžu odejít, nemohu odmítnout, neumím, nemůžu ji poslat pryč". 

Tito lidé mají porušený vztah k vlastní vůli. Jsou to lidé, kteří duhým nedělají žádné problémy, kteří se ochotně poddají vůli druhých silnějších lidí, dají se lehce využít a zneužít. Jsou to lidé, kteří neumějí říct NE. 

Degradují se na jakousi duševní rohožku, bývají přepracovaní, protože si nakládají víc než unesou, ale tento stav nevidí, neuvědomují si ho. Samou úslužností k druhým mohou zameškat své vlastní životní úkoly. Je to třeba dcera, která se "musí" starat o matku a nemůže si pořídit vlastní rodinu, syn, který "musí " převzít otcovu firmu, i když by chtěl mít vlastní zajímavé povolání. V historii služebná nebo společnice, která žije pro své panstvo a vzdala se svého života.

Po užívání kapek dochází k správnému rozlišování vlastní vůle a vůle jiných, člověk ví, kdy má říct ano a kdy ne, i ve skupině zachovává svou osobnost. Může sloužit druhým, ale podle svých přání a představ, nezapomíná na svoje vnitřní cíle a úkoly. 

Zeměžluč pomůže vybudovat ztracený kontakt k vlastní vůli, posbírat energetické potenciály osobnosti a stabilizovat je. Člověk ví, kdy má říci ano a kdy má říci ne, umí se dobře integrovat ve skupině, ale zachovává si svou identitu. Zasvětí život své skutečné úloze....

Pomocnou praktikou je ptát se: "Co skutečně chci já?"

 

5) Cerato - Rožec

Rožec je spojen s principem vnitřní jistoty, s vnitřním hlasem a intuicí.

Člověk, který potřebuje Rožec, má problémy akceptovat svou vnitřní intuici, správné vnitřní poznatky, potlačuje je záměrně a všechno převrací do rozumových argumentů. Je nejistý k vlastnímu rozhodnutí, má nedůvěru k vlastním vnitřním závěrům. Takový člověk hledá odpovědi ve vnějším světě, v obvyklých teoriích. Je vyžadováno rozhodnutí, intuitivně je odpověď zde, ale racionální rozum tuto odpověď nepřipustí, bleskově ji zakryje obvyklými argumenty a převzatými vzory chování. To, co bylo intuitivně rozeznáno jako správné, nemůže být přeneseno do praxe. Vznikne nevědomá rozpolcenost. To vede k nejistotě vůči vlastnímu rozhodnutí, k nedůvěře ve vlastní intuici.

Nedorozumění záleží na osobnosti, která se zdráhá vidět a akceptovat roli Vyššího Já. Místo aby člověk viděl, že ho k tomu, co je pro něj nejlepší, může vést pouze cesta Vyššího Já, hledá odpověď ve vnějším světě, často v běžných teoriích, získaném mínění a ve zkušenosti osob zcela jiného založení.
Takový člověk se ptá všech kolem - "A jak bys to udělal ty na mém místě?" Lidé v tomto stavu vůbec nevědí, že vědí sami dost na to, aby se na sebe mohli spolehnout. Proto hromadí stále více informací (jako na vkladní knížce), ale neuvádějí je patřičně do života. Nedůvěřují vlastnímu úsudku, přehnaně důvěřují úsudku druhých (zvlášť pokud jsou to autority typu doktor).

Lidé, kteří se bezpodmínečně pořád drží jisté módní diety, i když jim prokazatelně nedělá dobře, jsou v negativním stavu Rožce. "Já vím, že cibuli nesnáším, ale když to říká pan doktor XY, musí to být dobré".

Po působení kapek postupně dochází k tomu, že člověk začne důvěřovat svému vnitřnímu hlasu, důvěřuje sám sobě a stojí si za vlastní rozhdnutím.

Pozitivní energie rožce je stanovislo klidné jistoty, se kterou se člověk nenchá ani těmi nepřesvědčivějšími argumenty odvrátit od svých přesvědčení, které rozeznal jako správné. někdy Rožec podporuje snění a sny nejsou zapomínány.

 

6) Cherry Plum - Slíva třešňová

Slíva je spojena s principem otevřenosti a mírnosti. V negativním stavu se člověk pokouší potlačit duchovně-duševní proces vývoje.

Negativní stav je silně extrémní - jsou to nervózní lidi napěchovaní negativní výbušnou energiíí, kteří mají strach ze ztráty sebekontroly a bojí se, že provedou něco "strašného", že vybuchnou do nekontrolovatelné reakce, že například vezmou nůž a bodnou manžela do zad.. 

Lidé, kteří stojí před nervovým zhroucením, že proti své vůli se přestanou kontrolovat. Jako papiňák těsně před výbuchem. Někdy mohou mít i strach, že se zblázní, že se neovládnou, že ztratí rozum, mohou mít utkvělé představy, šílené nápady, kterých se bojí, že by jich do konce života litovali, kdyby je uvedli do reality. Cítí, že v jejich nitru rostou destruktivní síly, které nebudou moci zvládnout.V extrémním stavu může nastat moment sebevraždy.

Je to vlastně extrémní šílené napětí, které může vyvolat i přehnané sebepozorování, neklidné pohyby atp. patří sem i okamžité a nekontrolované výbuchy hněvu velkého dopadu.

Z psychologického hlediska je příčinou negativního stavu strach vnitřně se pustit. Člověk by chtěl zabránit tomu, aby se z podvědomí vynořovaly obrazy, které nesnese.

Ezoterikové poukazují v této souvislosti na možnost karmického zatížení silami, kterých bylo zneužito v jiných existenčních formách a na jiných úrovních.

V negativním stavu se osobnost od Vyššího Já odvrátila docela. Proto neumí zařadit větší silnější síly, než v sobě cítí růst. Reaguje strachem. Chybí jí znalost zákonitostí, které říkají, že při každém duchovně-duševním vývoji společně s jasnými konstruktivními silami jsou vždy aktivované jako protiklad i temné destruktivní síly. Člověk se ustrašeně snaží držet tyto „temné“ síly pod povrchem vědomí, místo aby je transformoval, a tak vytváří protitlak.

Jakmile se osobnost postaví pod vedení svého Vyššího Já, je vedena chaosem a tmou do světla pravého určení, a tím i ke stále se zvětšujícímu se vědění. Budou jí přístupné ohromné energetické rezervy. Pak může i procházet extrémními zatížením bez toho, aniž by mu podlehli.

V ideálním stavu je takovýto člověk odvážný, silný a spontánní a dokáže s klidem snést i různé duševní i fyzické problémy, které se dějí kolem něj.

 

7)  Chestnut Bud - Poupě Jírovce

Poupě jírovce je spojeno s duševními potenciály učení a meterializace. V negativním stavu člověk správě nekoordinuje svoje myšlení s realitou, neumí svoje myšlenky převést do praxe. Člověk jako kdyby se svými zkušenostmi neučil, vybírají si například stále podobný typ partnerů, opakují stále stejné situace. Jako kdyby jeden kousek životní filmu stále běžel dokolečka. Jako kdyby tito lidé schválně utíkali před sebou samým a před tím, co jim předkládá jejich duše.

Takový člověk jakoby se točil v kruhu, stále donekonečna opakuje tytéž "chyby" - postupy a návyky, podle okolí to vypadá, jako kdyby se nikdy ze svých chyb nepřiučil, jako kdyby si vybíral stále stejné situace, stále stejné lidi kolem sebe. Navenek takový člověk nikdy nedělá žádné pokroky. Je jako kdyby nežil v realitě teď a tady, ale někde v budoucnosti. Je jako dítě, které je "jinde".

Tito lidé neumějí těžit ze svých zkušeností, jako kdyby je nikdy nezpracovali ke svému prospěchu. Stále se vrhají do situací "pokus - omyl" a většinou skončí v onom omylu. Ale zas až tak jim to nevadí, jsou jako závodní koně, kteří běží s klapkami n a očích a opakovaně přehllížejí tu samou překážku, kterou by měli zdolat...jsou jako děti, kteří nemají touhu růst a učit se. Neuvědomují si, že je minulost vždycky dohoní a že nemohou jít dál, sdokud nesplní testy, které jim předkládá sám život, aby se poučili a posunuli dál.

Po působení kapek je člověk lépe schopen nahlédnou příčiny i následek, uvidět realitu a poučit se z minulých zkušeností a neopakovat je.

 

8) Chicory - Čekanka obecná

Čekanka je spojena s duševním potenciálem mateřství a nezištné lásky. V negativním stavu jsou tyto schopnosti převrácené do negace a jsou zaměřeny egoisticky na sebe. Tuto bylinku často potřebují děti, které jsou obrácené samy na sebe a na vlastní osobnost a potřeby, protože si nejsou láskou jisti a jsou jakoby "neukojené". Dožadují se neúnavně pozornosti všech kolem, nepřímo manipulují druhými a jsou k druhým přehnaně pozorní - tím si vlastně vynucují pozornost zvenčí, péči a lásku.
Mnoho dětí Čekanku potřebuje. Jsou to ty, které od kolébky vyžadují pozornost rodiny, a když jsou ponechány jen samy sobě, reagují nemilosrdným pláčem. Když povyrostou a pláč jim není nic platný, sáhnou po jiných tricích - od mazlení po úslužnost, k onemocnění a malému vydírání. 

Tento negativní duševní stav se nedá přehlédnout, protože je do něj okolí vždycky energeticky vtažené do soucitu. Objevuje se ve všech věkových skupinách a u obou pohlaví a je to vždy o ovlivňování, u kterého jde o to, že se člověk vzpírá pustit nějaké zvyky, věci, city a ideje - dávají mu totiž pocit bezpečí a spočinutí.
Do tohoto stavu také patří žárlivost na nějakého "soka" (který by mohl člověku lásku a pozornost vzít)  - v partnerství nebo v pracovním vztahu.

Lidé v negativním stavu mají velký očekávací postoj.  Klasickým příkladem je Supermatka, která k sobě váže děti neviditelnými chapadly a u těch slabších zanechává trauma na celý život. V soustavné starostlivosti o záležitosti rodiny a okruhu přátel chce u všeho být, do všeho se mísit. Organizuje, kritizuje, řídí a diriguje. Stále něco opravuje, navrhuje, vytýká, strhává na sebe pozornost. 

Klasické motto: "To říkám jen proto, že to s tebou myslím dobře." 

Čekanka je neúnavně obětavá, téměř vnucuje rodině svou dobročinnost a běda, pokud není vděčně akceptovaná. Tyto charaktery rády disponují jakýmsi vlastnickým způsobem s city a životy svých příbuzných.

Takové matky se vlastně cítí dobře jen v kruhu "svých milých", jejich dospělé děti musí přijet na svátky i zdaleka, jen aby matka nebyla zklamaná, a když jí oponují, taktizuje i například útěkem do nemoci na tak dlouho, až nakonec přijedou.

Ne pro všechny děti je lehké vyprostit se z tak majetnické mateřské lásky. Mnozí synové a jejich rodiny jsou celá desetiletí pod jejím vlivem a propásnou důležité vývojové kroky ve vlastním partnerství. Když pak dítě k vyproštění najde sílu, maminka reaguje zklamaně: "Jak jsi mi to mohl udělat?"

Samozřejmě to platí i pro "mateřské" muže, a pro zajímavost - tento potenciál mají například právníci. 

Za každým tímto stavem se skrývá hluboké duševní neuspokojení, vnitřní prázdnota, často i pocit, že člověk nebyl nikdy opravdu milován a že o něj nikdo nestojí. Často takovému stavu předchází dětství bez lásky. Někdo tento stav popisuje jako černou díru, bezedný sud, který je třeba stále dokola plnit příchylností, uznáním a sebepotvrzováním. 
Tento stav může vzniknout při těžkém období těhotné matky, kdy její úzkost a strach rostoucí miminko cítí. Může vzniknout i po porodu, v prvních dnech a týdnech života, kdy někdo rozdělí kojence a matku, a naruší totální závislost miminka na matce, jejich symbiózu. Někdy se toto rané narušení projeví až v posledním stádiu "dětství", kdy se "dítě" stále nmůže plně osamoststnit a je je stále "závislé", neumí odejít z domova, necítí se na to.

Kvůli této bazální miminkovské touze po bezpečí, přijetía sebepotvrzení používá člověk silnou vůli a veškerou manipulativní šikovnost, protože ve stavu prázdnoty neumí vlastně lásku dávat, když ji sám v sobě nemá, a tak trpí vnitřní nejistotou a rozmanitými strachy ze ztráty. Je to stav "potřebné matky"...na rozdíl od "potřebného dítěte". Je to potřeba, kterou v dítěti v raném dětství matka z nějakého důvodu neuspokojila.

Nebezpečí nastává v okamžiku, kdy člověk zjistí, že si tuto pozornost může zajistit nemocí, a nemoc si podvědomě schválně vyrobí - může se jednat o obyčejnou chřipku, ale po nějaké době například i o obávanou rakovinu.

Tito lidé mají ale k dispozici  potenciál velké vnitřní síly a pravé schopnosti milovat, a to může být také vyburcováno, je-li člověk ochotný provést naprostý vnitřní obrat. Člověk může pochopit, že onu černou díru může naplnit pouze z pramene lásky, který prýští z vlastního nitra a nepřetržitě proudí z vlastní duše. Jakmile dá člověk své aktivity podle "doporučení" své duše do služeb sobě a jiným lidem a celku, zjistí, jak tento pramen Boží lásky začne proudit, a pocítí v sobě obrovskou jistotu a sílu. Potom už není potřeba si příchylnost a lásku vynucovat, přijdou samy. Člověk se nemusí bát, že by mohl příchylnost a lásku opět ztratit, protože vnitřní duševní pramen je nevyčerpatelný.

Z astrologického pohledu můžeme říct, že Čekanka dokáže postupně harmonizovat většinu problémů, které vznikly neharmonickým postavením Luny v horoskopu člověka. Luna zvláště u mužů symbolizuje matku, tudíž lze říci, že neharmonický lunární princip představuje kolizní, defektní nebo neúplný vztah zrozence k jeho matce nebo ženskému principu v jednotlivých obdobích jeho vývoje.

V pozitivním stavu (po užívání kapek) se dostává ke slovu pravý archetyp Matky - s velkou láskou a pravdou se věnuje druhým, aniž by cokoliv očekával, láskyplný člověk, který dává teplo, přívětvost, bezpečí. Cítí se dobře sám v sobě, nepotřebuje poklony a ujištění zvenčí. Roztahuje křídla lásky, přátelství a jistoty, pod nimiž se on i druzí cítí bezpečně.

 

9) Clematis - Bílá lesní réva

Bílá lesní réva je spojena s duševním potenciálem tvůrčího idealismu. V negativním stavu se osobnost pokouší účastnit se reálného života co nejméně a stahuje se do svých fantazií naplněného světa představ.

Lidé, kteří potřebují Clematis, jsou poutníci mezi různými světy. Realita pro ně není nějak zvlášť atraktivní, proto se stahují, jakmile je to možné, z nepohodlné přítomnosti do světa představ své fantazie. Když se zdá, že hrozí něco nepříjemného nebo dokonce zatěžujícího, udělají ke zděšení svých partnerů často nanejvýš nerealistický návrh řešení nebo se odevzdají idealistickým iluzím. V negativním stavu člověk nepřipisuje fyzické realitě obzvláštní význam, proto má k dispozici i málo energie. Může mít i studené ruce a nohy, hlava mu někdy připadá naprosto prázdná, mívá horší paměť a může i špatně koordinovat pohyby.

Takový člověk může mít i pocity vznášení, může se cítit lehce narkotizovaný, dívá se do prázdna, sklon k omdlévání, sklon k poruchám zraku a sluchu, je orientovaný spíš dovnitř sebe než ven. Těžko rozlišuje fantazii od reality. Nevyužívá plně své kreativní nadání.

Jelikož většinu psychické energie spotřebuje ve vnitřních úrovních, nikdo nikdy tohoto člověka neuvidí při prudkých reakcích agrese nebo hněvu či strachu. 

S takovými nemocnými mají i lékaři těžkou práci, protože ti mají slabý pud sebezáchovy a tudíž slabou sílu k uzdravení.

Někdy má člověk i pocit, že tito pacienti nemají nic proti tomu, kdyby museli tuto Zemi opustit, i kdyby třeba jen proto, aby se setkali se svými blízkými zemřelými. Edward Bach říkal tomuto vyhrocenému stavu "zdvořilá nebo decentní forma sebevraždy".

Lidé s naladěním na Lesní révu mají často větší potenciál tvůrčího nadání než průměrný člověk - mohou pracovat v umění, v módě, u filmu či v tisku. Nemůže-li být jejich tvůrčí potenciál převeden do reality, dochází téměř automaticky k negativnímu stavu, ve kterém se potom jejich tvůrčí energie může projevit jako přehnaná romantika nebo jakákoliv forma klamných představ.

Mnozí takoví doufají v lepší budoucnost, ve které budou konečně uskutečněny pravé lidské ideály. Přitom ale tato osobnost nepomýšlí na to, že každá budoucnost je tvořena tímto přítomným okamžikem, jedinou realitou, kterou máme. Otevře-li se osobnost svým pravým úkolům, bude čím dál víc rozeznávat pravé spojitosti mezi tělesným a duchovním světem a hlubší smysl veškerého dění. Tím se stane i její reálný život každý den zajímavějším.

Pozitivní stav  - u lidí, kteří mají bohatou fantazii pod kontrolou a umějí ji zaměřit na cíle v hmotném světě, který ve svém okolí obohatí krásou, senzibilitou, myšlenkami a skutky. Člověk postupně začíná vládnout svému myšlenkovému světu a získává denně z reality nové podněty, protože chápe a akceptuje souvislosti mezi různými světy a hluboký smysl v nich.

Typičtí lidé tohoto ladění špatně snášejí psychofarmaka, drogové excesy a nedostatek spánku ještě hůř než průměrný člověk. 

 

10) Crabb Apple - Plané jablko

Plané jablko je spojeno se světem pořádku, čistoty a dokonalosti. Do tohoto stavu se často dostávají ldé s touhou po dokonalosti - svého nitra, těla i okolí.

Všechno, co je od těchto ideálů vzdáleno, je mate, rozesmutní a zatěžuje je. Může to dojít tak daleko, že jsou v nějakém směru odporní sami sobě - kvůli pár pupínkům, kvůli nějaké hlášce, která jim v emoci vyklouzla nebo malinká nedokonalost v něčem, co vytvořili. 

Jsou vlastně vykolejení kvůli nedokonalým maličkostem - které oovšem oni jako maličkosti nechápu. Člověk se dívá na výseč podle vlastních omezených představ tak říkajíc pod lupou, fixuje  a ztrácí se v podrobnostech tak, že kvůli stromům nevidí les. Kdyby se podíval jiným směrem a kdyby se otevřel pořádkovým principům svého Vyššího Já, získal by automaticky větší odstup, viděl by věci ve správných proporcích a rychleji by našel klid.

Ale to se těmto lidem lehčeji říká než dělá. Protože to jsou lidi nadprůměrně senzitivní a přijímají v jemnějších úrovních mnohem víc, než nač jejich jemná konstituce stačí. Někdy jsou zaměstnaní nějakou maličkostí natolik, že je tato ovládne naprosto celé. Pak jim nezbývá energie na pozorování důležitých souvislostí. 

Někdy se tato touha po čistotě promítne až do krajnosti - do opakovaného mytí rukou nebo úklidu domácnosti, do strachu před bakteriemi, strachu z hmyzu....

Někdy vypadají, jako když mají schopnost přitahovat nějaké "temné" energie - jenže je to jen zrcadlový obraz vnitřní nevyrovnanosti a odtud vlastně musí začít změna. To je první krok k vyléčení. 

Plané jablko čistí na duševní i tělesné úrovni, jak je potřeba. Člověk se stává velkorysým a neřeší maličkosti, vidí věci ve správné perspektivě a správně nadřazené a podřazené dle důležitosti. Rozeznává nejasnosti ve svém okolí a transformuje je do "pozitiv".

 

11) Elm - Jilm

Jilm se týká principu zodpovědnosti,  V negativní formě se objevuje jako "slabé okamžiky v životě silných", když jsou lidé s nadprůměrnou schopností a zodpovědností vyčerpáni až k pocitu, že na svůj úkol nestačí.

Většinou se jedná o přechodný stav. Tito silní lidé se někdy dostanou do stavu, že mají pocit, že nezvládají svůj úkol. Najednou na sebe kladou naprosto přemrštěné požadavky, začnou se vidět zkresleně a slabě, a tím znejistí své okolí, které je do té doby vnímalo jako silné jedince. 

Najednou se ale cítí zavaleni úkoly, mají pocit, že jim povinnosti přerůstají přes hlavu. Mají pocit, že nemají dost síly na zvládnuté toho, co si předsevzali. Jsou vyčerpaní, mají pocit malomyslnosti, najednou nevědí, kde začít. Vzali si na sebe příliš mnoho úkolů a cítí se jimi zavaleni.

Člověk se výrazně identifikuje se svou vůdčí rolí a nevšímá si impulsů svého Vyššího Já, které velí ke zvolnění. Člověk zapomíná, že je v prvé řadě zodpovědný sám za sebe a že nejdříve má plnit impulsy své duše, až pak to, co vyžadují ostatní.

Jilm je jako "psychologická čichací sůl" - dává sílu silným ve slabých momentech, budí je z jejich snu o nedostatečnosti bez síly a staví je oběma mnohama do reality. Tím rozjasňuje jejich pohled na věc a správné proporce problému a vlastních schopností.

Člověk zase ví, kdo je a ví, že to zvládne i tentokrát, sám nebo s pomocí, která přijde v pravý okamžik.

 

12) Gentian - Hořec Podzimní

Hořec je dáván do spojitosti s Bohem a Vírou. Slovo víra by se ale nemělo interpretovat nábožensky, spíš jako Důvěra ve smysl života, ve vyšší pořádek, v určitý životní princip nebo názor na svět.

Člověk, který potřebuje Hořec, by chtěl věřit, důvěřovat Vyššímu principu, ale neumí to. Nevědomě se zdráhá nechat se vést svým Vyšším Já a vidět se jako součást velké Celku. Tím omezuje možnosti vnímání na vjemy své omezené osobnosti a vzdaluje se od pramene, z něhož a skrze něj může Důvěra prýštit. Myslí si, že musí všechno myšlenkově zvládnout sám. Analyzuje, hloubá, snaží se o důkazy a výsledek je většinou deprimující. Vlastně výsledky při takovém vyčkávacím procesu nemohou být jiné než pochybné. Člověk tímto postojem škodí nejen sobě, ale i celku, což nevidí.

Pesimista z povolání, tvrdošíjný pochybovač, který se necítí dobře, pokud si nemůže dělat starosti. Jako přechodný stav se Hořec projevuje ztrátou odvahy nebo malomyslností například u uzdravování, když se objeví zádrhel, zhroutí se mu svět, protože si myslí, že vše se pokazilo a začíná se zas od začátku. 

Hořec pomáhá i při depresivní rozladěnosti - například po úmrtí v rodině, u dětí po rozvodu, u starých lidí v domově důchodců.

Z duchovního hlediska jde o blokádu na mentální úrovni. Ze zdravé skepse se udělala nepřirozená pochybovačnost o všem a stále. "Pane, pomoz mi v mé nevíře" - tato motlitba křesťanského mystika to vyjdřuje přesně.

Hořec pomáhá vybudovat ne slepou víru, ale Důvěru. Kdo se pomocí Hořce spojí se svým Vyšším Já, může dál vidět některé potíže, ale bez zoufalství. Před překážkami nezmalomyslní, protože vždy vidí i v přechodné temnotě světlo.

Hořec se velmi osvěčuje i u dětí, které zmalomyslněly po školních neúspěších nebo u lidí během terapie, když se dostaví přechodná recidiva.

 

13) Gorse - Hlodaš

Hlodaš ztělesňuje duševní potenciál naděje. V negativním stavu se člověk naděje vzdal.

Beznaděj, dokonalé zoufalství, pocit, že nic už nemá žádný význam.

Mnoho lidí v negativním stavu trpělo anebo trpí chronickými nemocemi. Tito lidé bezúspěšně vyzkoušeli různé léčení a vyšetření a lékaři jim oznámili, že už nikdy nebudou zcela zdraví. Ztratili naději, příbuzným pro radost zkusí sem tam nějakou novou metodu léčení, ale vnitřně jsou už přesvěčeni o tom, že ani ta nepřinese nic pozitivního.

Tento duševní stav je ze dvou důvodů velmi nebezpečný. Zaprvé vnitřní negativní postoj k očekávání stále zesiluje v éterickém těle chybné naprogramování (nemoc), a tím ho ještě pevněji zakotvuje ve fyzickém těle, takže se vše může pouze zhoršovat. Za druhé ještě k tomu vyvíjí pasivní protitlak osobnost. Odtahuje se stále víc od svého Vyššího Já a ze svého živého vývojového procesu a postupně se tak stává živoucí mrtvolou.

V negativním stavu typu Hlodaš jako by byla mezi duší a osobností silná skleněná deska – člověk se sice ještě vidí, ale už neslyší.

Nevědomý omyl osobnosti vycházel i zde z toho, že se vzpírá uznat a akceptovat roli svého Vyššího Já jako vůdce osudu. Místo aby mu přenechala odpovědnost za veškeré dění a místo aby s ním s důvěrou spolupracovala, postaví se vývojovému procesu na odpor. A jelikož to nejde tak, jak si myslela, odstoupí vnitřně, aniž by přemýšlela o smyslu dění, které odmítla.

Tento dětinský postoj se zrcadlí také u některých pacientů, kteří zvnějšku čekají na zázrak, místo aby poznali, že každé zahojení může přijít jen z jejich nitra.

V pozitivním stavu může člověk z hloubi nitra čerpat novou sílu a naději, a potom je připraven zúčastnit se svého vlastního osudu. To neznamená, že by očekával nemožné – ví, že amputovaná noha nenaroste – ale přece jen odhodlaně doufá, že v rámci jeho osudu se vše změní k lepšímu. A tak jde navzdory všem nesnázím kupředu. Naučí se trpět, aniž by si stěžoval, protože poznal, že se často naučí nejvíc zkouškami a bolestnými zkušenostmi. Prožije další stadia své nemoci klidně a bez beznaděje.

V raných chronických případech onemocnění je tento do hloubi sahající obrat v náladě často první jiskrou na počátku pravého procesu hojení.

Negativní stav se dnes nevyskytuje v takové míře jako dřív. Lidé, u kterých probíhá subtilní formou, se poznají často podle mluvy: „Zkusil jsem všechno, ale....“

Užívání Hlodaše znamená v takových případech často rozhodující obrat k novému vývojovému systému.

 

14) Heather - Vřes skotský

Skotský vřes je spojen s duševními kvalitami vcítění a ochoty. V negativním stavu se člověk točí jen kolem sebe a svých problémů. Tento člověk je hlavně na sebe zaměřený, sebou zcela zaměstnaný, až může jít okolí na nervy.

Tento stav se projevuje ve dvou formách - do sebe obrácenou, nebo navenek obrácenou. Občas se tento stav projevuje u všech lidí. 

Chronický, do sebe obrácený stav může mít charakter humoristického listu. Tito lidé ve společnosti začnou ostatní "bavit" přívalem slov. Potřebují publikum, které přijme jejich hrdinské činy nebo vezme jejich každodenní problémy na vědomí Potřebují neustálé projevy pozornosti od druhých. Někdy se takovému stavu říká "potřebné malé dítě". Pevně drží svět kolem sebe, aby se v něm mohl zrcadlit. 

Prakticky se to projevuje tak, že tito lidé, aby si vynutili pozornost ostatních, mluví na druhé velmi zblízka, a pokud dotyčný chce uniknout přívalu slov a blízkosti dotyčného, pronásledují ho, často ho přitlačí až ke zdi, anebo skutečně druhé tahají za rukáv. Na podvědomé úrovni to neznamená nic jiného než "chci, abys mne poslouchal a nezabýval se něčím jiným".

Nejde jim o ani tak to, s kým mluví, pokud mluvit mohou. Klidně vedou s kýmkoliv dlouhé telefonáty o sobě a svých pocitech a událostech. Nezabývají se druhými, ani jim na mysl nepřijde, aby se zeptali na potřeby druhého. Nejsou lítostiví, jsou na sebe zaměření.

Jsou jako "nuzné malé dítě", které je odkázáno na pozoronost a podporu okolí, citově opomíjené a často tito lidé pocházejí z citově chladných domovů, kde se cítili sociálně a emočně podvyživeni. Nedostalo se jim pozornosti a uznání, tedy hledají potvrzení i dnes, že vůbec existují...slyší se mluvit, tedy jsou. Často dělají z komára velblouda, citově přehánějí. Bojí se samoty.

Mnohdy tato touha po pozornosti a lásce není okolím vůbec rozpoznána, protože takový člověk vystupuje naoko suverénně a sebejistě, aby nevypadal odkázán na pomoc. Ale obrovský tlak, se kterým přicházejí, nutí každého, aby uhnul, a tím vlastně druhé od sebe odpuzují i s jejich náklonností.

Nedorozumění v negativním leží jednoznačně v totálním odvrácení osobnosti od Vyššího Já a větší Jednoty, Osobnost zatím nepoznala, že člověk nepotřebuje silou brát něco, co přijde samo od sebe, když se nechá vést zákony Vyššího Já. 

Je potřeba, aby se tito lidé změnili z dítěte, které jen bere, v dospělého, který umí i dávat.

Když tito lidé zaměří pozornost a energii OD sebe směrem na okolí a na Celek, vrátí se k nim podle kosmických zákonů mnohonásobně větší množství energie, pozornosti, příchylnosti a lásky zpět.

Lidé v pozitivním stavu umějí podle míry zkušenosti stejně tak dobře poslouchat, jako uměli předtím mluvit. Vyvinou silnou schopnost vcítit se a mohou, být zde i pro jiného člověka. Vytvoří atmosféru důvěry a síly, ve které se druzí cítí blaze.

Každý někdy zažije stav Vřesu, když je zaměstnán sám sebou a svými myšlenkami a pak někde potřebuje upustit páru a o svých myšlenkách mluvit.

Čekanka je „potřebná matka“, dává, aby dostávala. Sebelítost.

Vřes je „potřebné malé dítě“, nedává nic, zřídkla sebelítostivý.

 

15) Holly - Cesmína

Esence květů cesmíny ztělesňuje princip Božské všeobjímající bezpomínečné Lásky. Tato Božská Láska nemá svou polaritu, svůj protiklad, je základním principem života, je to pohonná síla, pravý životní elixír, věčná pravda a Jednota. Proto Cesmína zaujímá čelní postavení mezi Bachovými esencemi.

Když tato velká síla nemůže být přijata, změní se ve svůj druhý pól - v odloučení, nenávist, odpor, hněv - a ty jsou tím nejhlubším důvodem ke všem negativním událostem v našem životě.

Každý člověk se dřív nebo později s tímto tématem setká. 

Čím méně člověk žije v proudu bezpodmínečné lásky, tím víc se vnímá jako izolovaný, odříznutý a oddělený. Každá bytost na Zemi chce dávat a dostávat Lásku, i třeba jen lásku lidskou. A pokud je jí to odepřeno, prožije nesmírné zklamání a začne se proti tomu, čeho se zjevně nemůže účastnit, ohrazovat.

Lidská láska je ohromná síla a tak i její odvrácená strana je vyjádřena mohutnými city - žárlivostí, pomstou, nenávistí, závistí, nepřejícností, škodolibostí. Jsou to emoce, které někdy prožívá každý člověk a někdy si je vůbec neuvědomujeme. Je potřeba, abychom tyto hluboké city rozeznali a uznali, protože jsou zrcadlem našich nejniternějších potřeb, protože nám ukazují, co nám chybí a ukazují nám, na čem zapracovat. A člověk se ocitne na dobré cestě k opravdové Lásce.

Bach říká. "Cesmína nás chrání před vším, co není Láska. Otevírá srdce a spojuje nás s Boží Láskou". Duchovní kvalita Cesmíny je téměř ideální stav, po němž člověk touží tak dlouho, jak dlouho na Zemi žije.

Klasickým případem je reakce dítěte, jemuže se narodí sourozenec - žárlí i třebas jen projevem špatné nálady, vzdorovitosti atp.

Cesmína otevírá srdce a vyjasňuje, dává člověku harmonii, hluboké porozumění pro Celek.

 

16) Honeysuckle - Zimolez kozí list

Zimolez se týká principu schopnosti změnit se a spojit se. Potřebují ho ti, kdo dostatečně nesplynuli s proudem života. Potíž je v nedostatečném vnitřním pohybu. Člověk duchovně jakoby ustrne v nesprávné době na nesprávném místě, a tak najednou není schopný hodnotné akce v přítomnosti. Klasickým příkladem je Lotova žena, která ztuhla v solný sloup poté, co se nechala vtáhnout do minulosti a otočila se k Sodomě, místo aby všechny své síly zkoncentrovala na přítomnost a z ní vyplývající budoucnost.

Člověk, který potřebuje Zimolez, sice tělesně žije v přítomnosti, ale duchovně zůstal stát v minulosti - vzpomíná na minulost a byl by rád, kdyby bylo všechno jako dřív. 

Ignoruje, že jedním z nejdůležitějších životních principů je stále trvající změna, že vše je v pohybu. Místo toho by chtěl svůj vývoj určovat a kontrolovat sám, zvlášť tam, kde jde o citové zážitky. Vzpomíná se zármutkem na staré hezké časy - třeba nemůže zapomenout na ztrátu manžela (vdova uchovávající netknutou manželovu pracovnu) nebo na svou zašlou slávu (starší filmová herečka, která stále nosí šaty a make-up sladké dívenky), žije zcela ve vzpomínkách. Stýská se mu, lituje promarněné příležitosti nebo nesplněné sny. Mohou to být i ženy, které žijí už s jiným partnerem, ale stále dokola vzpomínají na toho minulého. Děti v dětském domově.

Všichni tito lidé se zdráhají akceptovat nový vývoj situace. Často říkají: "To když jsem byl mladý..." "Za komunistů bylo..." Neumějí vytvořit spojení mezi minulostí a současností, z minulosti většinou vnímají jen jeden aspekt, většinou na tu příjemnou stránku - selektivní paměť.

Stavem pocitu Zimolezu je nostalgie.

Tím že jakoby nežije přítomnost, to nejdůležitější, co člověk má, zdráhá se akceptovat nový vývoj situací. Člověk utíká do minulosti, aby nemusel řešit přítomnost.

Pochopitelný a v jistém měřítku normální je tento stav u starých lidí, kteří vnitřně bilancují - zvlášť v současnsti, kdy jsou staří systematicky vylučovaní z proudu života a generací, stahují se duchovně do minulých lepších časů.

Bach napsal o Zimolezu: "Odstraní veškerou lítost a všechny starosti minulosti z vědomí, neutraliuje veškeré vlivy, přání a touhy minulosti a dovede nás zpět do přítomnosti." 

V transformovaném stavu je člověk se svou minulostí v živém kontaktu, učí se z ní, ale zbytečně ji nedrží -  tak s ní pracují například archeologové, obchodníci, historikové.

Zajímavá je zkušenost, že mnozí lidé, kteří potřebují Zimolez, se na svou minulost téměř nepamatují (pouze ji cítí v emocích), takže se zdá, že v nich byl každý pokus vypořádat se z minulostí nějak zmařen.

 

17) Hornbeam - Habr

Habr je spojený s vnitřním potenciálem vnitřní živosti a duchovní čerstvosti. V negativním stavu se cítí člověk mdle jako vytahaná guma, což se nejvíc odehrává v hlavě.

Únava, která vyžaduje habr, je vyčerpání vzniklé jednostrannou zátěží mentální roviny tehdy, není-li vyvážená v jiných rovinách. Může být přechodné, ale i chronické. Cítí se tak unavený, že má pocit, že nemůže ani chodit, natož cvičit.

Je to obraz blahobytného člověka, který rád sedí a přijímá víc dojmů, než může duchovně a duševně strávit a vstává jen těžko a s plnou hlavou.

Zajímavé je, že únava mizí, pokud se děje něco opravdu zajímavého, co vybočuje z běžné rutiny.

V negativním stavu se energetický systém člověka dostal z rovnováhy jednostrannými přemrštěnými požadavky, kladenými na mentální úroveň v době, kdy nebyly kladeny skoro žádné jiné požadavky na úrovně jiné. Úrovně nedostatečně komunikují, energetická výměna je narušená, energetický obrat snížený a výsledkem může být jen energetický deficit.

Energie habru je jako osvěžující sprcha, pod níž se jednotlivé energetické úrovně zase rovnoměrně narovnají a napnou. Habr také "rovná" páteř. V hlavě se vyjasní, vnímání oživne a člověk si zase začne všímat impulsů Vyššího Já.  Tak najde zas správný poměr mezi aktivitou a pasivitou. 

Radost ze života se vrátí a tím i jistota, že má dost síly, aby vykonal to, co chce.

 

18) Impatiens - Netýkavka žlázonosná

Netýkavka je spojena s duševními kvalitami trpělivosti a dobromyslnosti. V negativním stavu je člověk netrpělivý a reaguje z vnitřního napětí na své okolí lehce podrážděně.

Když ve vlastní hlavě probíhá všechno rychle, připadá člověku jeho okolí velmi pomalé. připadá si jako ušlechtilý závodní kůň, který je nucen táhnout pluh společně s obyčejnými tažnými koňmi a chtícnechtíc se přizpůsobovat jejich pomalému tempu. Tento problém energetické adaptace na nižší úroveň irituje, spotřebuje mnoho síly a vede k trvalému mentálnímu napětí.

Tito lidé často skáčou druhým do řeči. 

Kritická poznámka pronesená vůči nim jakkoliv diplomaticky je nebezpečná. Hladina drenalinu se zvedne jako ostrý plamen, ale jejich hněvivý výbuch odezní stejně rychle, jak vznikl. Takoví lidé nejsou oblíbeni zvlášť u svých podřízených.

Paradoxně tito lidé neberou takovou roli na sebe rádi. Nemají vedoucí ambice, rádi by pracovali zcela sami a svým tempem.Nezávislost je pro ně velmi důležitá. Znají své potíže, a proto zůstávají ve vyváženém stavu dobrým radám otevření a vděční.

Lidé v negativním stavu běží na mentální úrovni v nadprůměrném počtu obrátek. Vidí rychleji, reagují bleskově, rozhodují se rychle. Jejich silný vnitřní neklid je dělá prudké a bouřlivé. Dokážou ale bleskovými reakcemi zabránit mnoha kritickým situacím.

Problémy negativního stavu spočívají v příliš vysoké svévolnosti a sebeomezování osobnosti. Ta zapomíná, že každý člověk je součástí jednoho velkého celku, ve kterém je každý odkázaný na každého, tedy i na zdánlivě neschopné bližní, a naopak.

Tito lidé se musí naučit to, co jim připadá nejtěžší - stáhnout svou přímou aktivitu, nechat věci, aby se děly, a cvičit se v trpělivosti. Jde to snadněji, když při tom člověk neoperuje svou silnou mentální energií, ale myslí srdcem.

Lidé v pozitivním stavu se vyznačují velkým soucitem, jemností, andělskou trpělivostí. Jsou plni porozumění pro odlišnost svých bližních a umějí dát svou rychlost rozhodnost a inteligenci do služeb svých bližních i do velkého celku.

Netýkavka se hodí i pro neprpělivé děti nebo rodiče, jejich trpělivost ve výchově přetéká.

Většinou se stav netýkavky nedá přehlédnout, protože se v podstatě jedná o lidi extrovertní.

V pozitivním stavu se člověk stane vnitřně nezávislým s rychlým chápáním, myšlením a jednáním, nadaným a schopným, trpělivým, jemným, dobromyslným, soucítícím, s porozuměním pro druhé.

 

19) Larch - Modřín

Modřín je spojený s duševní kvalitou sebedůvěry. V negativním stavu člověk už předem často podléhá druhým, je přesvědčen o své neschopnosti, o své nevelké hodnotě. Takový člověk nejenže trpí určitým komplexem méněcennosti, ale navíc, protože si myslí, že určité věci nezvládne a tedy se o ně ani nepokouší, odpírá si  současně nové životní zkušenosti a šanci učit se.

Očekávání neúspěchů z nedostatku sebevědomí, komplexy méněcennosti.

Osobnost se přestane rozvíjet a "chudne".

Omyl takového člověka tkví v tom, že se jeho osobnost drží minulých negativních zkušeností, místo aby se s důvěrou nechala vést svým Vyšším Já s vědomím, že bude o ni postaráno...a že do života patří i "úspěchy" a "neúspěchy".

Někteří lidé neznají své hranice, ale u lidí, kteří potřebují Modřín, je to naopak. Svými minulými zkušenostmi si nastavili své hranice a neodvažují se je posouvat. Na těchto hranicích se vlastně zastaví každý rozvoj.

Charaktery typu Modřín působí na své okolí často velmi "rozumně" a zdánlivě logicky zdůvodňují, proč nechtějí nebo nemohou některé věci dělat: "Dělal bych to rád, ale nemám dostatečné schopnosti." "Jako žena nemám šanci v téhle pozici uspět." "Jsem příliš starý, abych..."

Základy k těmto komplexům byly často položeny už v kojeneckém věku nebo i dříve - jsou to jakési "zděděné programy" - komplexy - postoje rodičů, které dítě "vsálo s mateřským mlékem". Očekávané selhání je to jako zabudovaná automatika, která se zesiluje s každým novým selháním a vyvolává současně vždy další a další. Ďábelský kruh.

Přitom tito lidé jsou duševně jemně strukturovaní, jen nedosáhnou a nevidí své mnohdy od rodičů převzaté "programy" ve svém nitru, což je veliká škoda, protože jsou často ještě schopnější, než druzí lidé.

Energie modřínu pomáhá rozpouštět sebeomezující fixované představy a nevyužité schopnosti osobnosti rozvíjet se. Člověk se uvolní a začne vidět i určité alternativy a naději a své možnosti. . Slovo nemohu je postupně vyškrtnuto ze slovníku. Člověk věci analyzuje stále z určitého kritického hlediska, ale to je už nyní pozitivní, a tím zvládá každou situaci. 

Modřín se někdy používá dlouhodobě, někdy jako přechodný podpůrný prostředek poruchy sebevědomí - při zkouškách, rozvodových procesech, u dětí, které si an nic netroufají.

Člověk začne vidět věci a situace objektivněji, vytrvá i přes možné nepříznivé zvraty a umí každou siuaci správně a střízlivě ohodnotit. Vzdá se vlastně všech omezujících představ.

 

20) Mimulus - Kejklířka

Kejklířka je spojena s duševními kvalitami hrdinství a důvěry. V negativním stavu se člověk musí učit překonávat své strachy.

Lidé v negativním stavu mají jeden či více konkrétních strachů vyplývajících ze života (strach z odběru krve, starc z jídy výtahem,...), a tito lidé o nich nebudou mluvit. Když se na ně zeptáte přímo, vyjdou napovrch další druhy ustrašenosti a obav - strach být sám, strach z nedostatku peněz,...Obsahuje prakticky všechny formy prastarého lidského strachu, které v životě na tomto světě člověk může mít. Někteří experti na Bachovky se domnívají, že je to strach novorozeněte před řivotem ve fyzickém těle, ve fyzické realitě.

Lidé, kteří potřebují Kajklířku, jsou někdy opravdu jemní a křehcí jako porcelánová panenka, jiní ale své strachy umně zakrývají a chovají se extrovertně a jako plní síly. Teprve za chvíli si člověk všimne, že jsou senzitivní a zdrženliví a své obavy jen druhým přímo neukazují. Někdy z nervozity hodně mluví, pochichotávají se, červenají.

V negativním stavu má člověk problémy s "masou" - měří jemnější měrou a neumí se s mnohým tak dobře vyrovnat - snese méně oslnivého světla, méně jídla, méně hlasité hudby. Mnozí onemocní, pokud je na ně kladem příliš velký nátlak, dostanou "své potíže s bolením hlavy", "své potíže s močovým měchýřem"", a pak o sebe dlouho a pečlivě pečují, čímž prodlužují proces hojení.

Tito lidé se musí naučit žít se svou senzitivní konstitucí, která je něco cenného. K tomu patří i to, že se stáhnou čas od času ze světa, aby znovu doplnili rezervy vitality a aby dopřáli nervovému systému zotavení. Je důležité, aby měli svůj koutek pro sebe. A je dobré si uvědomit, že neexistuje jen fyzický svět. Pokud bude osobnost měřit jen měřítkem vnějšího světa, bude znovu a znovu konfrontována s konkrétními strachy. Nechá-li se vést svou duší, vzdá se světské omezenosti a přikloní se k celku, překoná tím i svůj omezený svět a k němu přidružené strachy.

Když člověk užívá kejklířku, najde cestu ze svých strachů k vlastní bytosti a pozná, že strach je v první řadě duchovní problé, na který může vyzrát duchovními prostředky, pak strachy dokáže rozpustit...při užívání Kejklířky člověk může svůj strach pojmenovat a konkrétně procítit, jak jej Kejklířka rozpouští a onen strach mizí.

 

21) Mustard - Divoká hořčice

Tato rostlina je spojena s duševními kvalitami veselosti a čirého jasu. V negativním stavu obklopuje člověka chmurná trudnomyslnost.

Zčista jasna jakoby se na člověka snesla hluboká melancholie jako těžký šedý mrak a zahalí ho nejhlubší duševní bolestí, která ho izoluje od okolního světa. Jsou to záchvěvy světobolu, které přicházejí a samy odcházejí, a žádným trikem - racionálně ani odvrácením pozornosti - se z toho stavu nemůžeme dostat. Je to nelogický stav, v nejhlubší formě může vypadat jako hluboká endoogenní deprese (bez příčiny). 

Zdá se, že tento stav není způsobený zvnějšku, ale že vyvěrá z nejhlubších vrstev duše, může to vypadat jako pád vysoko vyvinuté osobnosti do velké hloubky a dojde k strnutí, nepohyblivosti. To donutí osobnost dřív nebo později k tomu, že znovu zatouží po světle své duše...svého Vědomého Já, což je vysoce pozitivní. Nejlepší je tento stav projít vědomě, uvědoměle, akceptovat ho, protože je to dar, který otevírá cestu vpřed.

Stav divoké hořčice se často objevuje před rozhodujícími vývojovými kroky. Během duchovního vývoje (který probíhá v každém člověku) musí každý člověk projít určitými "negativními" fázemi, aby v sobě rozeznal, bolestně prožil a transforoval tuto "temnou" kosmickou energii. 

Edward Bach napsal: "Divoká hořčice zahání zármutek a vnáší do života radost". kdo ji užívá, cítí, že se pozvolna probouzí z těžkého temného snu. Mohou ještě vidět těžké mraky, ale už se jimi nenechají ovlivnit a stísnit.

 

22) Oak - Dub

Dub je spojený s duševními potenciály síly a výdrže. V negativním stavu je s těmito charakterovými rysy velmi tvrdě manipulováno.

Místo ayb se osobnost nechala vzít za ruku svým Vyšším Já a nechala se vést hezkými i těžšími obdobími života, strne ve stresu trvalého výkonu vlastní vůle, který si sama mylně zvolila v přesvědčení, že svou vůlí se může odklonit od vůle Vyšší. Jde to samozřejmě, ale pouze na omezenou dobu....každá osobní vůle a energie se totiž časem unaví a zemdlí a hned poté se člověk stejně vzdává (víc či míň dobrovolně) té vůli a energii Vyšší. Tato Vyšší vůle je vlastně energie i jeho Vyššího Já.

Život je věčný boj a člověk s energií Dubu má všechny předpoklady, aby vždy zvítězil – svéráznou sílu odporu, nadlidskou výdrž, ohromnou sílu vůle, odvahu, svědomitost, nezlomnou naději a vysoké ideály.

Ale osobnost Dubu zapomněla, že život je cenný nejen kvůli výkonům a vítězstvím, ale také kvůli momentům klidu a míru, kdy dochází k uklidnění mysli i těla, k pochopení - a odkud bojovník čerpá sílu k novým činům.

Pokud si člověk takové přestávky odpírá, sice do práce dává stále mnoho sil, ale nikoli srdce, z výdrže se stane cíl sám o sobě, člověk se stane strojem...a stroj se jednou zadře -  duševně nebo fyzicky.

Jsou to výkonní pracovníci, ale jsou to i matky neúnavně opečovávaící rodinu nebo dálkoví studenti, kteří studují denně dlouho do noci.

Je to vlastně sklíčený a vyčerpaný bojovník, který přes svou vyčerpanost pokračuje a nikdy se nevzdá.

Lidé s kvalitami Dubu si nic nedarují, v krizích drží rodinu nad vodou a mohou být oporou celého národa. Nejsou vždy správně ceněni a honorováni, ale mohou si za to i sami, protože je jim nepříjemné se druhým ukázat jako slabí. Dokonce neradi druhé prosí o pomoc, jen aby neukázali, že ji potřebují.

Tito lidé mají vznešený až královský způsob myšlení, pomáhají druhým z vnitřního rozhodnutí a jsou nešťatsní, když kvůli omezení nemohou plnit povinnosti, ke kterým se zavázali.

Nic je nemůže udělat skleslejší, než když zklamou DOMNĚLÉ očekávání druhých. A jsou naopak blažení, když mohou prožívat radost s druhými, kterou jim darovali a kterou předtím sobě odepřeli.

Jak je možné, že tito lidé nikdy neklesají na mysli? V hloubi duše mají jistotu o velikosti a nesmrtelnosti vé duše a považují za povinnost vážit si jí a udržovat toto dědictví. Současný život prožívají jako „přechodný pád z milosti“, přičemž jim vnitřní jistota o nesmrtelnosti duše dává sílu, aby tento sjezd vydrželi. Vnější nesnáze jejich životní cesty mají sloužit k tomu, aby protrhly fixní, v mnoha existencích budované krystalizující vzory chování, a tím učinili duši opět tvárnou a schopnou růstu.

Jakmile to osobnost vědomě nebo nevědomě pozná a jakmile začne následovat impulsy svého Vyššího Já, místo aby tvrdošíjně bojovala, bude její životní cesta probíhat snadněji a jasněji.

Kdo užívá Dub, brzy zjistí, jak jeho vnitřní tlak povoluje a jak bohatě a svobodněji začne proudit energie. Srdce, cit a vitalita znova obživnou, vrátí se radost ze života a úkoly jsou plněny s menší energetickou spotřebou. Člověk je skutečně silný jako Dub, do kterého stále proudí vesmírná síla z jeho vlastní půdy.

 

23) Olive - Oliva

Oliva je spojená s principem regenerace, míru a znovu vytvořené rovnováhy. Větvičku Olivy přinesla holubice Noemu na znamení, že potopa světa skončila.

Je to "klid po bouři", kdy jsou po dlouhých tvrdých nárocích tělo, duše a duch beze zbytku vyčerpané a vyhaslé - po těžké nemoci, po dlouhotrvajícím hladovění, po dlouhodobém ošetřování nemocného, po dlouholeté vedlejší pracovní činnosti a po silných vývojových procesech, které na vědomé úrovni spotřebovaly mnoho energie. reakce na takový stav je nejdřív pocit vyhaslosti a naprosté únavy, člověk nechce nic vidět, slyšet, enjraději by spal nebo jen seděl., nejmenší úkol se mění v nepřekonatelnou potíž.

Lidé v tomto stavu se musí znovu naučit správně zacházet se svou silou, se svou energií, protože ji vydávají ze své úrovně, místo aby ji brali z vyšších pramenů, kde je rezervoár nevyčerpatelný. Tito lidé jsou omezeni na své vlastní síly, je tedy výzvou k pokoře a vybídnutí k tomu, aby se člověk učil správně zacházet s životní (Boží) energií.

Lidé v pozitivním stavu zakoušejí, že člověk může přestát i ten největší stres v plné síle a s radostí. V očích druhých mají patrně nevyčerpatelné silové rezervy. Chápou i malá znamení a umějí se přizpůsobit právě platným energetickým poměrům a požadavkům. Sebe přenechávají zcela vnitřnímu vedení s vědomím, že se jim dostane potřebné sílyz vesmíru v době, kdy to bude smyslupné.

V praxi platí, že v negativním stavu se musí věnovat velká pozornost fyzické stránce, je potřeba vyšetřit a podpořit i tělo - tito lidé mívají málo kyslíku v krvi, slabší ledviny, dysharmonii střevní flóry, apod.. Pak je Oliva dobrým pomocníkem, posilujícím tělo i duši, a to právě i u tělesných, síly ubírajících nemocech.

 

24) Pine - Borovice

Borovice má spojitost s duševními kvalitami lítosti a odpuštění, v negativním stavu člověk může cítit opravdovou, či domnělou vinu, kterou si nedá nikým rozmluvit, podceňuje si, dopřává si málo.

Tato vina může být z nedávné doby, nebo může být "zděděna" z minulých generací. Takový člověk může používat omluvné věty nebo se může omluvně chovat, bývá často tělesně unavený. Jakoby mu chyběla životní radost. I kdyby dosáhl čehokoliv, neníu se sebou spokojen a vnitřně se viní, že se měl víc snažit. někdy připisuje cizí vinu na své vlastní konto, cítí se spoluzodpovědný za určité události. 
Tento člověk se může hluboko v nitru cítit jako zbabělec.
Připadá mu těžké od druhých něco přijmout, protože nevědomky věří, že si to nezaslouží. Myslí si, že si nezaslouží ani lásku.
Sám sebe trestá, nakládá si na bedra víc, než je schopen unést. Někdy má pocit, že se musí obětovat za druhé. Dávají lásku, ale nenárokují ji zpět. Tato osobnost jedná podle vlastního chápání dobra a zla, soudí sama sebe přísně, by´t třeba i skrytě a uniká jí, že je součástí Celku...a Vyššího vědomí.

Člověk by se měl naučit, že chyby a omyly jsou lidské a bez "chyb" není ani vývoj. Právě konflikty a poznání kolem omylů je to, co člověku dává energii k dalšímu životu, k novému výkonu. Každý člověk se dopouští omylů a chyb, které ho vlastně vedou k sobě samému a k Bohu.

Skrze Borovici se člověk naučí rozumět tomu, že nepotřebuje žádné pocity viny, že stačí jen poznání a neopakování "chyb" a zakopnutí. Pak získá hluboké porozumětí pro lidské bytí, pro lidské city. Získá velkou trpělivost, pokoru a vnitřní skromnost.

 

25) Red Chestnut - Červený kaštan

Červený kaštan je spojený s duševním potenciálem starostlivosti a lásky k bližnímu. Je to energie, která se v neharmonické formě projevuje jako přehnaná starostlivost a obava o blízké. Je to z astrologického hlediska negativní postavení Luny v horoskopu - a Červený kaštan přináší postupnou harmonizaci.

Tito lidé se dokážou velmi dobře vcítit do jiných a jejich stavů, mají silnou schopnost projekce. Dokážou se nesobecky starat o druhé, často se obávají toho nejhoršího (otec čekající, až se dcera vrátí z kina domů nebo matka čekající, až jí dospělá dcera zavolá z dovolené, že v pořádku dorazili). Trpí (strachem, obavami) kvůli těm, které milují a myslí si, že to druzí nevidí. Neuvědomují si, že tím škodí nejen sobě, ale i těm, o které si dělají starosti. 

Škodí tedy i těm, o které si dělají starosti, protože strach a obava jsou negativní a neharmonické emoce. Pokud člověk má někoho rád a myslí na něj s obavou, udržuje ho v určitém svém vibračním poli myšlenek a vzpomínek a představ, a přenáší na něj nemilosrdně příslušný vztah své psychiky. Vůbec nezáleží, zda dotyčný sedí vedle, nebo je vzdálen na tisíce kilometrů. 

Navíc - jakoukoliv představou situace nebo události, kterou ve své fantazii spojujeme s reálnou osobou, vytváříme v prostoru příčinu k tomu, aby se taková událost skutečně realizovala.

Negativní stav Červeného kaštanu je jakési symbiotické spojení podobné spojení matky a kojence. Kojenec, aby přežil, je vázaný na matku a také matka žije emocionálně skze dítě ("my jsme se dnes krásně vyspinkali"). Pokud ale toto spojení přetrvává dlouho, jako kdyby se pupeční šňůra neoddělila. Je to od určité chvíle nevýhoda pro oba - protože se zastavuje individuální vývoj obou. Když podnikne jeden z nich pokus o odtržení, je tím poznamenán i ten druhý, brání se.
Kaštan může pomoci toto nezdravé symbiotické spojení přerušit a oba dva se mohou osamostatnit, což je samozřejmě potřebné, samozřejmé a žádoucí. Přeruší se naprosto přirozeně nezdravé silné vnitřní spojení s milovanými osobami, přehnaný strach o druhé, ale o sebe ne, spoluprožívání života druhého člověka jako kdyby to byl jeho vlastní - silné vžití do druhého. 

Velmi vhodný je Červený kaštan při ukončování kojení, ale v nejhlubší podstatě tato esence harmonizuje každou závislost - na alkoholu, na konzumaci cigaret, drog, některé druhy závislosti na hazardních hrách a počítačích.

V podstatě se jedná o léčení spojení, vztahu dvou a více jedinců, kteří jsou propojeni na subjektivní emocionální úrovni, která je ovládána energiemi příslušné úrovně, tedy strachem, závislostí a žárlivostí.

Přeruší se toto nezdravé spojení na špatné úrovni, kdy člověk nevědomky používá jiného člověka jako objekt, na který může promítat své vlastní omezené myšlenky a pochybnosti. Je potřeba druhého pustit a důvěřovat, že vše se děje nejlíp, jak může...že druhý člověk je v pořádku a chráněn svým Vyším Já. Najednou zjistí, že se jemu a jeho blízkému daří lépe a lépe. 

 

26) Rock Rose - Devaterník Penízkovitý

Devaterník je spojen s duševními kvalitami odvahy a nepoddajnosti. Je jedním z nejdůležitějších květů, jež představují záchranu.

V akutním stavu je osobnost (až do krajnosti) ohrožena duševně a často i tělesně. Jsou to výjimečné stavy a krizové situace, kdy se člověk nedokáže vypořádat s napadením elementárními enegiemi. Všechno se vyvíjí příliš rychle a špatným směrem.

Osobnost je oddělena od svého vyššího Já celými světy a setrvává, naplněna strachem, ve svých smrtelných mezích, místo aby se svěřila vedení své Duše, z níž by se jí dostalo síly, jíž by situaci zvládla.

Uprchlík utíká přes hranice, srdce mu tluče až v hrdle, strachem jako smyslu zbavený běžíí jako štvané zvíře - to je extrémní případ takového stavu.

S podobnou vnitřní dramatičností se odehrávají všechny, i když vnější okolnosti nejsou tak zcela hrozivé. V každém případě panuje akutní duševní nebezpečí, 1. stupeň poplachu, vidění, slyšení, mluvení je omezené, panuje jen čistá panika, zděšení, holý strach.

Děti, které se v noci probouejí z hrůzou ze snu by měly dostávat po doušcích Devaterník tak dlouho, než se zklidní. 

Někteří lidé líčí tento stav jako "ránu na solar plexus", vše přišlo příliš rychle a CNS to nezvládá. V takovém stavu se člověk cítí vydaný na pospas a toto vnímání strachu ho obklopí. 

Energie Dvanácterníku vysvobodí osobnost z ustrašené ztuhlosti a způsobí, že kyvadlo se přehoune z ustrašené ztuhlosti do pozitivního stavu. Ze zajetí strachu se objeví odvaha, dokonce často i hrdinství, které v extrémním případě může zapomenout samo na sebe pro blaho druhých.

Je to odvaha, s níž matka holýma rukama zadrží vůz, který hrozí přejet její dítě apod...Devaterník umí mobilizovat ohromné síly, které způsobí, že lidi přerostou sami sebe. 

Většinou se jedná o přechodný stav. U dětí, které nejsou tak stabilní jako dospělí, se objevuje relativně často. Ale pravé typy Devaterníku se najdou i mezi dospělými, kteří navenek ani nevypadají, že by se obzvlášť báli. Takoví lidé mají často jemný nervový systém a někdy málo vyvinuté nadledvinky, s nimiž už přišli na svět.

U lidí, kteří podléhají duchovní disciplíně, může k těmto stavům dojít, když jsou náhle během svého vývoje konfrontováni se snačnou archetypicku temnotou.

 

27) Rock Water - Voda z léčivých pramenů

Tyto esence jsou spojeny s duševními kvalitami přizpůsobivosti a vnitřní svobody. V negativním stavu je člověk v zajetí strnulých názorů a odtržený od reality. Člověk jako kdyby si postavil pomník z vysokých (duchovních) ideálů a moralistických směrnic a nakonec neví, co s tím, protože nedokáže splnit tyto svoje nároky. Proto si mnohé zakazuje, co by mu mohlo přinášet radost a vymykalo by se to jeho představě. Člověk by rád byl třeba i vzorem druhým. Vyžaduje od sebe opravdu hodně, má přísné ideály a spoustu různých teorií, kterých se drží. Má vlastní názory, ale není přístupný debatě a dialogu, raději si své názory nechává pro sebe, nevnuceje druhým svůj obraz o světě. To, co se mu nehodí do jeho obrazu, nechce vnímat, neexistuje to pro něj.

Ale nerozeznává, jak velkému vnitřnímu tlaku denně podléhá, že v sobě potlačuje svoje potřeby a vlastně na sobě koná násilí a odmítá radost. 
Lidé v negativním stavu by měli být povzbuzováni, aby se konečně podívali do očí své pravé osobnosti s odvážným "nikdo není bez chyby" a aby se svěřili víc reálnému životu, než nějakým teoriím. Tak se promění se špičatého kamene, který se lehce zasekne, v oblázek lehce přeskakující od jedné životní peřeje k druhé. Lidé, potřebující vodu z léčivých pramenů, by měli svou železnou kazajku jednou provždy odložit a neměli by se vyhýbat životním radostem.

Pak budou přizpůsobiví idealisté, kteří tyto ideály dokážou převést do reality a tím se stanou vzorem pro druhé.

 

28) Scerlanthus - Chmerek roční

Chmerek roční je spojený s duševními poteciály vnitřní vyváženosti a jednoznačnosti v mnohostrannosti.V negativním stavu takový člověk kolísá mezi dvěma extrémy. 

Je jako luční kobylka, která podnícena sebemenším pohybem v okolí skáče velkými skoky jakoby bez cíle sem a tam. Tak se cítí člověk v tomto negativním svau. Impuls zvenčí stačí a reaguje tak, a v příštím okamžiku zase naopak. 

Dnes shledává nové sousedy úchvatné, zítra mu jdou an nervy, že by jim nejraději bouchla dveřmi před nosem. Večer přislíbí, že koupí s přáteli chatu, časně ráno se po probuzení ptá, jestli se nezbláznili a snaží se telefonicky všechno odvolat. Během rozhovoru se opět enchá přemluvit k tomu, aby si to tozmyslel. Mění se mu nálady, je jako váha, která ustavičně balancuje, kolísá mezi dvěma extrémy (pláč, smích, radost, žal), a tím vypadá jako labilní a nespolehlivý. Má v sobě vnitřní neklid, přijímá z okolí mnoho impulsů, mění své názory, přeskakuje i myšlenkově sem a tam, nekoncentruje se. při vnitřním konfliktu se neptá druhých, snaží se vše řešit sám. Mívá roztržitá gesta.

Různé fyzické symptomy mohou putovat po celém těle. "A kde vás bolí dnes?", ptá se iritovaný lékař.

Je to stav vnitřní váhavosti. Někteří praktikové tvrdí, že tento stav může vzniknout v prvních třech hodinách po narození, je-li člověk v chaotickém prostředí konfrontován s mnoha dojmy najednou. Jako skleněná čočka, která jemně popraská působením příliš  příliš silného zvuku a nemůže vázat světlo, i osobnost Chmerku není schopna vnést pořádek do svých impulsů a myšlenek, soustředit se do jednoho ohniska a učinit cílevědomé a jednoznačné rozhodnutí. 

Omyl spočívá v tom, že se osobnost vzpírá jednoznačně říct ano k vedení svého Vyššího Já. Proto jí chybí vnitřní nasměrování na cíle dané duší, které by jí dalo měřítko, sílu a energii. Tak dlouho bude pod vlivem nejrůznějších sil pozemských dualit, dokud se jedoznačně nerozhodne pro cestu své duše.

V negativním stavu musí udělat člověk vše pro to, aby se myšlenkově i tělesně dostal do svého středu a našel svůj rytmus. Prvním krokem je vědomá snaha neklesat příliš hluboko do extrémů svých pozitivních ani negativních zkušeností, ale pokusit se o zlatou střední cestu.

V transformovaném stavu člověk udržuje svou vnitřní rovnováhu a rozhodnost za všech okolností, umí udělat správné rozhodnutí ve správnou chvíli. jeho přítomnost uklidňuje druhé lidi.

 

29) Star of Betlehen - Snědek Okoličnatý

Snědek je spojený s duševním potenciálem vzkříšení a reorientace. V negativním stavu setrvává člověk v duchovním a duševním polospánku, v jistém druhu vnitřní narkózy.

Snědek pomáhá při všech následcích duševních a duchovních "šoků" a je jedno, kdy toto trauma vzniklo, jestli již při narození, nebo v nedávné době. Je nejdůležitější složkou záchranné kombinace. Neutralizuje šokující události, a tak uvádí samoléčivý mechanismus těla zase rychle do chodu.

Šokem se zde rozumí každý přímý účinek energie, který náš energetický systém nezvládne, a na který odpoví deformací, nezávisle na tom, zda ji osobnost vědomě registruje, nebo ne. V energetickém systému šok zůstává jako energetický toxin a způsobí jisté ochrnutí v oblasti, na kterou je navázán.

Skoro každý člověk prožije v životě nějaké duševní trauma, které neumí zdolat, některé postraumatické symptomy se objeví okamžitě ve fyzickém těle, jiné šoky se manifestují až po několika měsících či letech.

Negativní stav jako charakterový rys se objevuje méně. Takoví lidé se projevují velmi jemně, mluví tlumeně, tichým hlasem, někdy mohou mít sklon k mystice.

Ptáme-li se na duchovní omyl v negativním stavu tohoto typu, spočívá ve vnitřním zdráhání osobnosti aktivně se účastnit života.

Místo aby osobnost pod vedením Vyššího Já sehrála na scéně života svou roli, stahuje se do ústraní od všeho, s čím nechce přijít do styku, neprodyšně se uzavře a jistým způsobem předstírá, že je mrtvá. Tímto ne-pohybem nashromáždí mnoho nestráveného, což její jemné systémy vnitřně zanese nečistotou, někdy je dokonce otráví a přenos informací v energetickém poli je stále namáhavější. Následkem toho je už při sebemenším energetickém požadavku systém přetížený a jakoby ochrnutý, a přestávají spolupracovat stále další a další oblasti.

Snědek probudí osobnost z duševního polospánku a přivede ji zpět k jejímu Vyššímu Já. Oživuje energetické spojení, zvlášť v nervové oblasti. Zbytky se mohou rozpustit. Osobnost je integruje na všech úrovních, je živější a zase může zvládnout veškeré energické zatížení. Cítí velkou živost, duchovní jasno a vnitřní sílu.

Snědek se dává i novorozeňatům proti porodnímu šoku spolu s Vlašským ořechem pro přizpůsobení se nové situaci, pomáhá i ženám při menstruačním krvácení.

 

 

30) Sweet Chestnut - Jedlý kaštan

Jedlý kaštan je spojen s principem vykoupení. V negativním stavu se člověk dostane do bodu, kdy je přesvědčen, ze už nemá žádnou naději na pomoc. 

Bach o jedlém kaštanu napsal: "Květ je dobrý pro mučivý vnitřní stav, ve kterém se zdá být ohrožena existence samotné duše, pro beznadějné zoufalství těch, kteří se domnívají, že dosáhli nejvyšší hranice své zátěže."

S ohledem na intezitu SUBJEKTIVNÍHO utrpení je to skutečně jeden z nějtěžších negativních stavů duše. Ten se navenek neprojevuje nijak dramaticky, ale odehrává se často v lidském nitru, takže postiženému zůstane v podvědomí.

Negativní stav tohoto stavu je moment, v němž osobnost stojí docela sama, tak říkajích zády ke zdi, moment, v němž se cítí dokonale bezmocná a nechráněná jako ptáče vypadlé z hnízda. Visí mezi nebem a zemí jako parašutista, který se ve vzduchu bezvýsledně snaží otevřít padák. 

Člověk bojoval, nestěžoval si a odhodlaně doufal, ale teď je u konce a stojí s prázdnýma rukama. Neexistuje žádné včera ani zítra, jedn dokonalá prázdnota a zoufalá přítomnost. Je otázku nějaké doby, než bouřlivý příval protrhne hráz.

Tento negativní stav je hodina pravdy, nejsilnější konfrontace člověka se sebou samým a zároveň jeho poslední (mylný) pokus zabarikádovat se a ubránit se před rozhodující vnitřní změnou. 

Je to noc, bez níž by nenastal den. Temná noc duše.

Zdá se, že intenzita utrpení přesahuje lidské chápání, hranice zatížitelnosti jsou posouvány do nejzazších mezí. Ale děje se tak proto, aby mohly být protrženy všechny staré fixní struktury osobnosti, aby se jich osobnost mohla vzdát, a tím vytvořila prostor pro nové dimenze vědomí.

Jedlý kaštan vždy napomáhá uskutečnit rozhodující kroky ve vývoji, například vymanit se z mnohaletého sebeničícího partnerství,

Jedlý kaštan je často ochráncem začínajícího opravdového duchovního vývoje. Člověk pozná, co je to být sám a pochopí, že jen totálním krokem zpět, tím, že je odkázán sám na sebe, se uvolní cesta do jiné roviny vědomí nebo k Bohu. 

Pozná, že mu je vše bráno a že je dobré to odevzdat, protože musí nějakou chvíli postát s prázdnýma rukama, aby pochopil to nové, co přichází a že musí stát nahý a s prázdnýma rukama, aby mohl mít o chvíli později získat to, co je opravdu jeho a co skutečně potřebuje.

"Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší" - říká se v Bibli. Velmi výstižně to popisuje působení jedlého kaštanu. 

Pozitivní stav je stavem důvěry v Boha vzdor všem nesnázím, momentem, kdy je volání o pomoc vyslyšeno a kdy se dějí zázraky.

Kaštan pomáhá projít bolestnými fázemi transformace, aniž by se člověk u toho lámal nebo ztrácel.

Lidé v tomto negativním stavu se snaží před druhými toto zoufalství skrýt. Ale také ani v okamžicích nejhlubší deprese nesáhnou k ukončení života.

Člověk v transformovaném stavu se znovu našel jako kdyby povstal Fénix z popela. Rozeznal šanci k rozhodující změně a nastoupil cestu k SOBĚ SAMÉMU.

Mnohdy prožije osobní zážitel Boha a může opět Důvěřovat.

 

31) Vervain - Sporýš lékařský

Sporýš je spojený s duševními potenciály sebekázně a ovládání. V negativním stavu je vlastní vůle zaměřena příliš navenek a enegií je neekonomicky plýtváno. V lidech s tímto charakterem hoří vnitřní plamen, většinou pozitivní idea, kterou jsou zceala prodchnuti a nenajdou dřív klid, dokud o ní nepřesvědčí své okolí. předsedové dobročinných spolků, kteří obětují pro "dobrou věc" svůj soukromý život, volný čas, spánek a kteří se neleknou žádného problému. Jsou pořád ve službě a cítí se být herci zodpovědní za svou roli.

Jsou to spíš vášniví obhájci své idey, kteří zasypávají druhé svými argumenty, než obratní diplomaté, kteří druhé nechávají aspoň ěnkdy přijít ke slovu.

Přehnaně používají svou vůli a tím zbytečně vyčerpávají své síly. Jsou vnitřně i navenek stále napjatí a reagují podrážděneě, pokud vše nejde tak, jak si představovali. To je pak přiměje k větší angažovanosti a k tomu, aby ze sebe vydali ještě víc.

Nedopřejí si jedinou volnou minutu, přeceňují svou vitalitu a tak drancují své zdraví. 

V negativním stavu jsou někteří tak přetažení, že se ani tělesně nemohou správně uvolnit - drží tužku, až praskne, po schodech dupou, atd. Nenechávají svou energii volně proudit ven. Někdy by chtěli druhé k jejich štěstí donutit. Jdou "na barikády" za dobrou věc v oprávněném hněvu a někdy si ani nevšimnou, jakou lavinu komplikací tím dají do pohybu. V extrémním případě to může být student, který se veřejně upálí. Tito lidé bohužel své věci často škodí než prospívají a bývají rychle odstraněni jako fanatikové. V tom spočívá tragika a omyl tohoto negativního stavu.

 

32) Vine - Vinná Réva

Vinná réva je spojena s duševním potenciálem autority a prosazení. V extrémně negativním stavu je člověk tvrdý, hladoví po moci a nerespektuje individualitu svých bližních.

Vinná réva znamená krajně silnou formu energie, která propůjčuje člověku nadměrnou schopnost vést, ale zároveň klade nejvyšší nároky na jeho osobnost - neboť pokušení nechat se touto  silou hypnotizovat a používat ji jen k ukojení omezených cílů je příliš velké.

Lidé typu Vína jsou velmi schopní, ctižádostiví a jejich vůle a duchovní přítomnost je nepřekonatelná. Najdou cestu z každé krize, mají otěže stále v rukou, v životním boji zůstávají vítězem zvyklým na úspěch. To je dříve či později přivede k přesvědčení vlastní neomylnosti a věří, že druhým udělají laskavost, když jim řeknou, co a jak mají dělat a trvají na tom, že se to tak dělat bude.

"Já nechápu, co ti lidi chtějí, je to přece jen kvli jejich dobru..."

Ohledy nebo poctivá hra? Směšné.

Mnoho darebáků, podvodníků a tyranů světových dějin ztělesňuje extrémní stav Vinné révy. Stačí jen otevřít noviny - zprávy o diktaturách, ukrutostech a mučení ukazují, že negativní energie révy v extrémní formě zuří na naší planetě ještě dnes v nezmenšené míře.

 

33) Walnut - Vlašký ořech

Vlašský ořech je spojen s duševními koncepty nového začátku a nezaujatosti. Pro člověka v negativním stavu je velmi těžké udělat definitivně poslední krok, protože u něj ještě vědomě nebo nevědomě hrají roli zkušenosti, rozhodnutí nebo zápletky z minulosti.

Esence Vlašského ořechu zaujímá mezi Bachovými květy zvláštní místo - bývá potřebná ve zvláštních životních situacích, kdy jde o potřebu zásadních změn - vstup do nového partnerství, povolání, emigraci, u rozvodu.

Stejně jako v nových začátcích, pomáhá Ořech i ve velkých biologických změnách, která s sebou nesou rozhodující vnitřní přeladění a uvolňují nový energetický potenciál - např. růst zubů, puberta, těhotenství, klimakterium nebo umírání. Všechny velké změny jsou situace poznamenané zvýšeným stresem a stupňující se vnitřní labilitou. V těchto fázích, kdy člověk "z toho není úplně venku, ale už není úplně uvnitř", mají sklon ke kolísání i stabilní charaktery. Začnou být náchylné k našeptávání skeptiků, vracejí se zpět ke starým zvyklostem, setrvávají v sentimentalitě, konvenčních představách nebo rodinných tradicích a vystavují se tak nebezpečí, že znovu upustí od svého vnitřního rozhodnutí.

V negativním stavu sedí člověk duchovně v lodi, která ho má převézt na druhou stranu řeky, člověk sice vidí zcela jasně protější břeh, ale loď není ještě zcela odvázaná. Poslední pouza drží člověka pevně, skoro magicky v minulosti, chybí pouze poslední rozhodující náraz, kapitánův příkaz zvednout kotvy.

Bach píše o Ořechu: "Je pro všechny lidi, kteří se rozhodli udělat v žvotě krok kupředu, skončit se starými konvencemi, nechat za sebou staré hranice a omezení  a začít úplně znovu". Toto rozloučení se starými pojítky, myšlenkami a city je vždy bolestné a také se často projeví na fyzické kondici.

Tento stav se objevuje přechodně, jen málo lidí jej má jako dlouhodobý stav, jsou to někteří novátorští průkopníci.

V pozitivním stavu se člověk cítí vnitřně osvobozený a kráčí kupředu k novým horizontů, naplněný svým životním úkolem, neovlivnný vnějšími okolnostmi a oproštěn od názorů druhých. Edward Bach byl sám příkladem pozitivního stavu tohoto typu, kdy v posledních letech života opustil všechno - hospodářskou jistotu, společenské uznání, tradice tradiční medicíny, aby se mohl za posměchu bývalých kolegů věnovat svému vnitřnímu povolání.

Ořech je možné použít při vstupu do důchodu, po mrtvici, při vstupu do nového povolání odlišného od toho původního, po psychoterapii, kdy byly zpřístupněny nové části osobnosti.

Je to prostě esence při ovlivnitelnosti kvůli zvýšené sensibilitě a labilitě v důležitých fázích nového začátku v životě.

 

34) Water Violet -  Žebratka bahenní

Žebratka je spojena s duševními kvalitami pokory a moudrosti. V negativním stavu nejedná člověk tak moudře, jak by mohl, ale uchyluje se do ústraní rezervované hrdosti.

U Žebratky se jedná o dalekosáhle transformovaný stav. Negativní rysy se objevují většinou ve spojení s pozitivním potenciálem jen jako dočasné vykolejení.

Jsou to zvláštní a vnitřně silní lidé, mají nevnucující se převahu a klidnou suverenitu, uvnitř jsou moudří. Neovlivnitelně jdou svou vlastní cestou - jako ušlechtilé kočky jsou prostorem s tichou důstojností. Ale to je svým způsobem izoluje od svých blízkých a od druhých lidí, a připadají si sami. Stojí jakoby na pomyslném stupínku své vnitřní převahy a cítí se občas izolovaní a vyloučení. Lidé nevědí, jak blízko se jim mohu přiblížit, protože oni nedávají najevo okatě citovou přívětivost, ta pramení spíše zevnitř. přesto, že se jich lidé ostýchají, rádi vyhledávají jejich moudré rady, jejich svědomitou pracovistost a schopnost stát v emocionálním příboji jako klidná objektivní skála. Stojí téměř vždy nad věcí, ale pracují a jednají spíš taktně a v pozadí. Je jim zatěžko dělat tvrdá rozhodnutí, protože mají na mysli vždycky dobro všech. Šéf tohoto typu svého podřízeného do ničeho silou nenutí a když svým požadavkem dlouho u něj nic nezmůže, vnitřně se od něj odtáhne.

Člověk v negativním stavu si ve svém krunýři nijak nepomůže, protože se izoluje od živé energetické výměny, bez níž nemůže žít ani největší suverén. Osobnost ve vztahu k sobě a k okolí zcela ustrne. V tomto momentě se mylně obrátila od vedení svého Vyššího Já a nechce uznat, že její důstojnost a zvláštnost jsou zároveň její "povinností".

Místo distancování se od lidí je lepší své hodnoty a zkušenosti lidem předávat a být důstojně inspirujícím vzorem. Být příkladem je vynikající rys u těchto lidí v pozitivním stavu. Jsou pro své okolí ostrovem klid, míru a důvěry. Kráčejí životem s přívětivým půvabem a s vnitřní důstojností.¨Někteří dobří učitelé, lékaři a léčitelé jsou často typy Žebratky. Pokud má takový člověk přechodně pocit, že nemůže ke svým žákům a pacientům najít kontakt nebo pocítí-li náhle potřebu se stáhnout, měl by užívat Žebratku.

 

35) White Chestnut - Koňský, Bílý kaštan

Koňský kaštan je spojený s kvalitami duchovního klidu a schopnostmi rozlišovat. V negativním stavu je člověk obětí chybně chápaných nevhodných myšlenkových konceptů. 

Člověk například navštíví úřad, kde se nepohodne s úředníkem a odejde s nevyřízeným problémem. Nebo se účastní pracovní porady, kde proběhne nějaká mrzutost. Doma najednou přesně ví, co měl říct a proč...a ocitne se v kolotoči svých vlastních myšlenek a prožitků. Stále dokola probírá určitou událost, která se mu donekonečna točí v hlavě, hledá správná slova, stále dokola ji prožívá.. Nějaká událost se stane a člověk si ji doma stále dokola přehrává, přemýšlí, že měl zareagovat jinak a vymýšlí řešení. Člověk si jde večer lehnout, ale kolotoč myšlenek se točí dál s týmiž argumenty a protiargumenty a nelze tento mučivý aparát zastavit. Člověk je vlastně obětí své hlavy a jejích myšlenek - stále dokola zpracovává tytéž problémy, aniž by došel k jakémukoliv řešení. 

Připadá si jako myška ve šlapacím kole, kdy se nehne ani o píď dál.

Mnozí takoví lidé trpí bolestí hlavy nad očima a na čele, mají potíže s usínáním nebo se budí v noci opět s mučivými myšlenkami. Silné mentální napětí se často ukazuje i v obličeji.

Je dobré se s Bílým kaštanem opět se oddat vnitřnímu vedení Vyššího Já a své duši a v tomto okamžiku jsou automaticky všechny mentální impulsy selektovány pro její nejvyšší dobro.

Můžeme pak opustit všechny rušivé cizí koncepty, které nám bránily v pohledu do vlastních duševních programů.

V pozitivním stavu umí osobnost každý cizí myšlenkový impuls nechat kolem sebe přeletět jako rychlík na volné trati, aniž by byla v pokušení do něho nastoupit. Její duchovní stav se vyznačuje klidem a mírem. Z čistého jezera jejího vědomí se vynořují žádoucí odpovědi a řešení problémů. 

Lidé v pozitivním stavu umějí svou silnou mentální úroveň využít konstruktivně. Jsou ve vyrovnaném duchovním stavu, v hlavě panuje klid a mír. 

 

36) Wild Oat - Sveřep Větevnatý

Sveřep je spojen s duševními kvalitami povolání a cílevědomosti. V negativním stavu člověk neví, k čemu je vlastně povolán, a proto se v nejhlubším nitru cítí neuspokojený.

Typické charaktery se projevují už v raném dětství. Většinou jsou mnohostranně nadané a nepotřebují se nijak zvlášť namáhat, aby něco vytvořily, protože jim mnohé věci jdou lehce. Vzdor k tomu jsou ctižádostiví a chtějí vykonávat něco neobyčejného.

Tito lidé chtějí dělat něco zvláštního a současně si užívat života - nějakým nekonvenčím způsobem. Nechtějí plout s proudem, chtějí si svou životní loď kormidlovat sami. Bohužel ale ještě neznají jméno přístavu. Proto nenecházejí své místo ve společnosti, a neradi se přizpůsobují a zavazují. 

Tímto neurčitým duchovním postojem se mohou dostávat do krizí, které neodpovídají jejich duševně-duchovní úrovni, což je rozladí ještě více.

Život jim nabízí stále nové šance.Takže něco začnou, mají povolání, kde jsou realtivně úspěšní, ale stále jim chybí vnitřní jistota, aby se mohli s konečnou platností rozhodnout. Po určitém čase se tato práce, která jim zprvu přinášela uspokojení, stane nezáživnou, takže člověk sám zničí to, co vybudoval, aby mohl jít za další příležitostí, u které má vizi, že to bude ta "ona".

Jinému člověku zvnějšku tento přístup k životu může připadnout jako velmi stimulující, ale je tomu naopak. Lidé typu Sveřepu vnitřně cítí, jak je život míjí vzdor všem jejich talentům a aktivitám. Skličuje je, že nedovedou nikdy z celého srdce říct ano a že se nemohou těšit z plodů své práce.

Jsou to věční duchovní panicové, stále hledají a nikdy nejsou u cíle. Tento stav se dá chápat jako dlouho otálející duchovní puberta.

Takový člověk ve slepé horlivosti stále hledá cíle a rozhodnutí ve vnějším světě, místo aby poznal, že se potřebuje pouze nechat vést svým Vyšším Já, aby našel rozhodnutí v sobě, které bylo už dávno předtím stejně učiněno.

Tito lidé by se měli naučit žít víc do hloubky, než do šířky, pak zjistí, že život není nezábavný, jak si mysleli, ale nebízí nové netušené zkušenosti. Při každém rozhodování by měli také hledat odpovědi na vnitřní Proč. A také si uvědomit, že jejich mnohostranné schopnosti jsou nepostradatelné v rámci většího celku.

Když člověk Sveřep užívá, cítí, jak se pozvlna vnitřně stává klidnějším, jasnějším a jistějším. Pomalu poznává, co vlastně chce, jedná se stále větší intuicí místo impulsivně. Své četné schopnosti seřazuje do dlouhé řady a tu podřizuje nadřazenému cíli a nenechá se i přes sebelákavější příležitost svést z cesty.

Sveřep je potřebný tam, kde se jedná o problematická rozhodnutí a také v krizi středního věku u mužů.

 

37) Wild Rose - Planá Růže

Planá růže je spojena s duševními potenciály obětavosti a vnitřní motivace. V negativním stavu je princip obětavosti špatně chápaný a negativně prožívaný.

Místo aby se člověk odevzdal radostně životu a svému úkolu v rámci většího Celku, zafixoval se ve stavu Plané růže, tj. poddal se negativním zkušenostem.

Toto nedorozumění pramení často z prvních dnů života nebo z existence minulé. člověk se totálně vzdá své vlastní iniciativy, apaticky rezignuje na vnitřní i vnější život.

Miminko, které dlouhé hodiny pláče po své matce, které přestane doufat, že matka ještě někdy přijde, rezignuje a s pocitem prázdnoty a osamocení se vzdá svému osudu. Zájem o život mizí, zůstává pouhé vegetování zbavené energie.

idé, kteřé potřebují Planou růži, vypadají často jako mrtví.

 

38) Willow - Žlutá Vrba

Žlutá vrba je ve spojení s duševními kvalitami vlastní zodpovědnosti a konstruktivního myšlení. V negativním stavu hledá člověk vinu pouze ve vnějším světě, myslí často negativně a destruktivně. Vztek doutnající pod hladinou.

V negativních dnech se člověk hádá se svým osudem a vnitřně mu vyčítá, že se o něj tak špatně stará. Nemůže pochopit, že mohou být ostatní lidé tak veselí a nezatížení, má jim to doslova za zlé a pokouší se jim dobrou náladu pokazit. Dny, kdy se člověk neumí sám se sebou vyrovnat, má každý. Jsou výrazem přechodného negativního stavu žluté vrby.

Tento stav ale může být bohužel také chronický a může na člověka i jeho okolí působit velmi destruktivně. Tak jako shnilé jablko infikuje postupně všechny ostatní v košíku, roznáší i takový člověk špatnou náladu a negace.

Člověk se cítí jako malý oukropeček a jako oběť zlého osudu, který si něj zasedl: „Čím jsem si to zasloužil?“ A vůbec ho nenapadne, že by měl mít při tomto obviňování na zřeteli vlastní chování.

Je to stav, kdy člověk navenek projektuje velmi silně svůj vnitřní hněv a zklamání, hlavně je to častější u lidí, kteří už jsou za polovinou svého života a nevědomky poznávají, jak málo svých ideálních představ a nadějí mohli uskutečnit a uskutečnili.

Chronické charaktery typu Žluté vrby jsou nevrlé a obehnaly se neviditelnou zdí negativity. situaDlouhá léta mohou cítit vnitřní hněv vůči nějakému člověku nebo situaci, aniž by ho otevřeně přiznali. Maminka, která zazlívá snaše, že jí „odvedla“ syna do jiného bydliště, a toto se podvědomě promítá do chování ke snaše, před synem  nenápadně snachu kritizuje a vnitřně ponižuje, je to její dlouholetá tichá pomsta, vztah je napjatý.

Lidé v negativním stavu jsou jako sopka, která jen dýmí, ale nikdy nevybouchne. Že ona snacha pro svou revmatickou tchyni zajišťuje nákupy, věší záclony, je ale samozřejmost, která nestojí za zmínku nebo poděkování. 

Tyto typy mají velké požadavky, aniž by samy chtaly dávat. To za nějakou dobu odcizí všechny, kteří jim přátelsky a s úmyslem pomoci vycházejí vstříc.

Tak je chronický typ Žluté vrby stále osamělejší a zatrpklejší a sám se čím dál víc straní života. Cokoliv dřív dělal rád, všechno mu přijde jiné a horší. Ať život převrací jak chce, v negativním stavu vnímá jen ty negativní stránka života. Typická výpověď pacienta po zlepšení stavu: „Sice už to vypadá, že mi je líp, ale zdaleka mi není tak dobře, jak se zdá.“

Vypadá to, jako by člověk chtěl zabránit tomu, aby se v něm vynořily jakékoliv pozitivní city. Typ Žluté vrby je prostě obětí a tím má sám pro sebe výmluvu, aby nemusel převzít odpovědnost za svůj osud.

Problémem tohoto negativního stavu je ve zdráhání osobnosti akceptovat vedení svou duší a svým Vyšším Já. Člověk je s výsledky vedení obzvláště nespokojený, protože posuzuje životní úspěchy převážně podle materialistických kritérií a ne podle vnitřního prožitku. Že si nedokázal udržet hezkou postavu, že nedostal titul čestného doktora – zklamaný hněv však nestačí, osobnost touží zablokovat i všechny další pokusy svého Vyššího Já negativními zdmi a klade mu pasivní odpor.

Tak neškodí jen sám sobě, ale i druhým a vyšší Jednotě.

V tvrdošíjném negativním stavu se člověk musí nejdřív naučit rozeznat a kceptovat vlastní zatrpklost, vlastní negativitu. Dokud nezmění postoj sám k sobě, nemůže se pohnout ani nic zvenku.

Dál si člověk musí uvědomit, že každá další negativní myšlenka je další energetickou cihlou do narůstající negativní zdi, která stále víc zastiňuje vlastní slunce. Kde je hodně stínu, je taky hodně světla – je tedy dobré se vědomě zaměřit na a trénovat vidění světlé stránky událostí.

V pozitivním stavu člověk rozeznává, že není obětí, ale budovatelem svého osudu a že má nekonečně mnoho možností, jak si tvořit vlastní budoucnost.

 

Bach napsal: Určité divoce rostoucí keře a stromy vyššího řádu mají sílu zvýšit svým vyšším chvěním lidské chvění a otevřít naše kanály pro poselství spirituálního Já, zaplavit osobnost všemi ctnostmi, které potřebuje, a vyplavit tím charakterové nedostatky, které jsou příčinou našich bolestí. Jako krásná hudba nebo jako cokoliv jiného, velkorysého a inspirujícího, jsou i tyto květiny schopné povznést celou osobnost a zavést nás blíže Duši.

Tím nám dají mír a zprostí nás bolesti. Neléčí tak, že by přímo napadly nemoc, ale tak, že zaplaví tělo krásným chvěním našeho Vyššího Já, v jehož přítomnosti se nemoc rozpustí jako sníh na slunci.

 

Stručné shrnutí z knih:
- Bachova květová terapie - Teorie a praxe, Mechthild Scheffer
- Jan Frank 1. díl - Moderní astrologie a hermetika